Do české krajiny se vracejí vlci, speciální výběh jim připravili i v šumavském Srní

„Je to možná největší výběh v České republice a je velice atraktivní pro diváky,“ říká náměstek ředitele šumavského Národního parku Miloš Juha.

„Zhruba čtyři metry nad vlčím výběhem vede speciální lávka a oplocení je uzpůsobeno tak, že návštěvník bude mít pocit, že jde volnou přírodou a přitom bude moci pozorovat vlky,“ popisuje speciální výběh.

Hlavní ambicí projektu je podle Juhy založit na Šumavě novou generaci vlků.

„Projekt bude hotový až někdy koncem léta a my bychom chtěli na úvod mít již na Šumavě rodinu. Proto jsme hledali pár, který se musí setkat již v tuto dobu, kdy vlci mají kaňkování, abychom na jaře mohli mít vlčata,“ vysvětluje.

Podobně budou moci lidé na Šumavě pozorovat jeleny. Centrum na pozorování jelena vzniká u Kvildy na Prachaticku. Obě centra u Srní a u Kvildy jsou součástí projektu, který veřejnosti představuje život šumavských zvířat.

Vlci byli v České republice vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet. Česko má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci.

Do chráněné krajinné oblasti Beskydy přicházejí vlci ze Slovenska – v posledních několika letech však spíš výjimečně, zejména kvůli pytlákům a migračním bariérám, jako jsou velké silnice. Na sever Čech by mohli vlci přicházet právě z oblasti Lužice.

Například loni v září podaly jednoznačný důkaz o výskytu vlků v oblasti Máchova kraje snímky z fotopastí, které tam instalovali pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.

Z údajů ministerstva životního prostředí vyplývá, že z evropských zemí žije nejvíce vlků na Iberském poloostrově (okolo 2000), v Itálii (okolo 800), karpatských pohořích anebo na Balkáně (po zhruba 5000). Jinde, jako ve Skandinávii, Francii či Německu jich přežívají pouze stovky.