Do muzikantského nebe odešel zpěvák Karel Mařík z Mrákova

Karel Mařík se narodil 23. května 1943 v Domažlicích. Jeho rodiče pracovali v hospodě U Štiky, kde také celá rodina bydlela. Dědeček Jan Ludvík byl městským zahradníkem a zahradním architektem a zasloužil se mimo jiné o založení domažlického Hánova parku, kde i malý Kája se sourozenci prožil hezké dětství. Od studií na průmyslovce skoro každý víkend a o prázdninách vyrážel s kytarou, s bratrem a trampskými kamarády do přírody. Jezdili vlakem, chodili na výlety a hodně zpívali.

Plzeňská divadelní léta

Po absolvování stavební průmyslovky Karel Mařík nastoupil na umístěnku na stavbu elektrárny Tisová u Chebu. Po nějakém čase dostal místo v Chebské nemocnici jako stavební technik. Brzy začal zpívat a hrát na kytaru v doktorské kapele. Cítil, že se zpěvu chce věnovat hlouběji, a tak po několika letech udělal konkurz do Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak sedm let působil jako herec a zpěvák. Poté se vrátil zpátky do svého rodiště a ke své původní profesi. Nejdříve pracoval u meliorační správy, a pak až do důchodu jako stavbyvedoucí a investiční technik.

Zpěvu se ale Karel Mařík věnoval dál. Stal se členem mrákovského souboru, se kterým jako zpěvák vystupoval v Čechách i v zahraničí. S ním také natáčel v plzeňském studiu Českého rozhlasu (nejstarší snímek je z roku 1979), později se před rozhlasové mikrofony postavil i jako sólista v doprovodu Konrádyho dudácké muziky a také velkého orchestru - Plzeňského lidového souboru.

V roce 1982 se Karel Mařík v Mrákově šťastně oženil a s manželkou vychovali dva syny - Viktora a Libora. Společně s nimi (později i s vnoučaty Viktorkou, Matyášem, Baruškou a Víťou) často vyráželi na výlety, na které dodnes rádi všichni vzpomínají. Svého času se Karel Mařík věnoval i organizování poznávacích turistických zájezdů převážně pro seniory z Mrákova a okolí.

Kresby a obrazy

Kromě zpěvu, výletů a knížek měl Karel Mařík ještě jednu velikou lásku – kresby, akvarely a olejomalby. Celá rodina vzpomíná, že nepamatuje den, kdy by dědu Káju neviděla alespoň trochu malovat. A jak na Karla Maříka rodina a přátelé ještě vzpomínají? Všichni se shodují, že to byl hodný, laskavý, poctivý a spravedlivý člověk. Na nikoho se nedokázal rozzlobit, rád se smál a nikdy nezkazil žádnou legraci. Rozloučení s Karlem Maříkem proběhlo 5. ledna v mrákovském kostele – členové mrákovského souboru pro tuto příležitost oblékli smuteční kroje a bylo to velmi emotivní, ale důstojné rozloučení. Karel Mařík měl bohatý život, zůstal v srdci mnoha lidem a jeho obrázky a písničky nám tuto chodskou osobnost budou navždy připomínat.