Dobít baterky při chronickém únavovém syndromu není snadné

14. květen 2021

Chronický únavový syndrom postihuje třikrát více žen než mužů, nejčastěji ve věku od 25 do 45 let. Podle odhadů jím v Česku trpí až 50 000 lidí a do budoucna by se tento počet mohl navýšit o pacienty s tzv. dlouhým covidem.

„Definice, pomocí které diagnostikujeme chronický únavový syndrom, uvádí, že jde o stav výrazné únavy, která trvá déle jak 6 měsíců. Na únavu navazují další symptomy znemožňující pacientovi normálně fungovat. Jeho výkonnost klesá o více než 50 %,“ říká Pavel Brenkus z Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Plzeň.

Nabrat síly je pro pacienty s chronickým únavovým syndromem obtížné, mohou se kvůli tomu setkávat s nepochopením okolí. Procházky v přírodě, pobyt na sluníčku, věnování se koníčkům, sportování, to jsou způsoby, kterými při únavě a vyčerpání běžně tzv. dobíjíme baterky. U chronického únavového syndromu to zpravidla nefunguje.

Rapidně snížená výkonnost má dopad na psychiku i sociální situaci

„Záleží na tom, jak moc je dotyčný unavitelný. Měl jsem pacientku, která byla schopná buď jít na procházku, anebo se alespoň částečně postarat o domácnost. Oboje v jeden den ale nezvládla, musela si i jednotlivé činnosti rozplánovat. Nedokázala ani péči o domácnost udělat v kuse. Např. vaření si musela rozdělit na etapy, oškrábat brambory, potom si odpočinout atd.,“ připomíná si případ ze své praxe klinický psycholog Pavel Brenkus.

Takový stav má výrazný negativní dopad nejen na psychiku člověka s chronickým únavovým syndromem, ale také na jeho sociální situaci. Onemocnění mu dlouhodobě znemožňuje vykonávat zaměstnání, přičemž získat podporu od státu pro něj není jednoduché. Vedle administrativní náročnosti hraje roli také skutečnost, že diagnostikovat chronický únavový syndrom je komplikované a v současné době toto onemocnění není vedeno jako samostatná diagnóza v Mezinárodní klasifikaci nemocí.

Jak upozorňuje Mgr. Pavel Brenkus, není vyloučeno, že chronický únavový syndrom se časem vyvine také u pacientů s postcovidovým syndromem neboli dlouhým covidem, některé příznaky obou se shodují. Systém zdravotní a sociální péče by se na to měl připravit.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.