Dobřany patří k nejstarším historickým sídlům na Plzeňsku
Mezi pamětihodnosti města ležícího na jižním Plzeňsku se řadí například kostel sv. Víta a kostel sv. Mikuláše. Pod Dobřany patří také Šlovice a Vodní Újezd.
„Název Dobřany souvisí s tím, že obec založili Slované, kteří se tady na místě usadili kvůli úrodné půdě a věnovali se zemědělství. Příhodnost místa dala jméno té původně slovanské osadě. Uvádí se, že to byla ves takzvaných Dobřanů, kteří tady hospodařili na půdě a vodě, kterou dodávala řeka Radbuza. Je doloženo, že to bylo již před první zmínkou o Dobřanech, to znamená, že naše město se řadí k nejstarším historickým sídlům na Plzeňsku,“ vysvětluje kronikářka Miroslava Palkosková původ vzniku názvu města.
První písemná zmínka o Dobřanech je z roku 1243, kdy náležely Záviši z Dobřan. „Záviš zde vlastnil samostatný statek a jeho syn Jan z Dobřan pak proměnil dřívější osadu před rokem 1259 v poddanské městečko s tržním centrem pro široké okolí. K právům města patřilo vedle trhů a opevnění také vaření piva a samospráva. Od roku 1282 pak Dobřany spadaly pod chotěšovský klášter,“ přibližuje historii kronikářka.
Mezi pamětihodnosti města se řadí například kostel sv. Víta a kostel sv. Mikuláše. „Původně gotický kostel sv. Mikuláše byl přestavěn v letech 1756-58, a to v barokním slohu. Samostatnou stavbou vedle tohoto farního kostela na náměstí Tomáše Garrigue Masaryka je zvonice, a ta byla postavená v letech 1694 – 1700. Dnes se v té zvonici nacházejí tři zvony a věžní hodiny. Je zpřístupněna veřejnosti,“ říká.
V Dobřanech je unikátní také kamenný most se třemi oblouky přes řeku Radbuzu, který stojí v místě ranně středověkého brodu. „Jeho původ není úplně jasný. V písemných pramenech je doložen od poloviny 16. století. Most byl v období baroka opraven a byla na něm umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Současná verze sochy byla vytvořena sochařem Jaroslavem Šindelářem a na most byla osazena v prosinci roku 2023,“ přibližuje.
Mezi významné akce města patří třeba hudební festival Radbuza fest, který se koná v září. V říjnu poté Dobřanské posvícení a Havelské řemeslné trhy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
