Dobrovolníci a studenti zdravotnických oborů pomáhají při studiu nejen v nemocnicích

Dopoledne distanční výuka ve škole, odpoledne nebo o víkendu dobrovolnická činnost. I takový program mají už několik měsíců někteří studenti zdravotnických oborů. Další pracují v nemocnicích v rámci své praxe. Když studenti viděli, jaká je ve zdravotnictví během covidu situace, rozhodli se zařízením a zdravotníkům pomoci.

Student oboru zdravotnický záchranář Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni Zdeněk Hošek|foto:Jitka Englová,Český rozhlas

K distančnímu studiu si od října přidal práci v nemocnici v Písku a o víkendech zároveň ještě dobrovolničí i na covidovém oddělení sušické nemocnice student oboru zdravotnický záchranář Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni Zdeněk Hošek. „Nejdříve jsem nastoupil na necovidové oddělení na neurologickou JIP v písecké nemocnici a poté jsem nastoupil na covid, kde je lidí stále málo a je potřeba pomoct,“ zmínil Zdeněk. V nemocnicích dělá převážně pomocné sanitářské práce. Pomáhá s hygienou pacientů, jejich transportem a polohováním. Člověk si podle Zdeňka nemůže příliš připouštět smrt k tělu. Svého rozhodnutí stát se záchranářem však nikdy litovat nebude.

Do Klatovské nemocnice chodí dvakrát týdně na praxi letošní maturantka devatenáctiletá Lenka, kterou nejvíce baví práce s letitými lidmi, s nimiž se jí velice dobře povídá. „Často mám i zkušenosti, že jsme se s pacienty sblížili, vyměnili si kontakt a občas si i zatelefonujeme. Lidi jsou za to moc vděční,“ řekla Lenka. Při své praxi se se smrtí setkala a ze začátku to pro ni bylo těžké. Někdy se proto snaží být zdravě necitlivá, aby se smrti pacientů nepoddávala. Cílem dobrovolnice Lenky je pomáhat lidem a v nemocnici by chtěla pracovat i v budoucnu.

Pomoc je třeba také v call centrech hygienických stanic

Student oboru fyzioterapie Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni Lukáš Pech pomáhal v call centru Krajské hygienické stanice, kde obvolával lidi, kterým vyšel pozitivní test na koronavirus. Musel je edukovat o tom, co to pro ně znamená a co v této situaci musí udělat. „Bral jsem to stylem, že nejsem úředník, který by dělal jen svou povinnost. S volanými jsem si povídal o tom, jak se mají. Nechal jsem lidi, abychom spolu vedli rozhovor,“ popsal Lukáš Pech. Jakákoliv pomoc lidem může podle Lukáše člověka obohatit, a proto se na obor ve zdravotnictví zaměřil.

Dobrovolníků je mnohem více. Setkat se s nimi dá nejen v nemocnicích a call centrech, ale třeba i na odběrových místech nebo v zařízeních sociálních služeb.