Druztová ukrývá zříceninu hradu i romantická místa u Berounky
Příroda v okolí obce Druztová na severním Plzeňsku vybízí k procházkám. Toulat se dá zdejšími lesy, projít si můžete naučnou stezku a pak romanticky snít u řeky Berounky.
Kronikář obce Jiří Folk při zamyšlení, proč obec nese zrovna pojmenování Druztová, konstatuje, že to nikdo neví. Zároveň, ale nějaké varianty výkladu přece jen má. „Nabízí se, že by to mohlo být od slova drozd, drozdi, ale není to tak. Původně asi to bylo od slova drst, ve staročeštině drsný,“ seznamuje s možným původ názvu obce.
Kolem roku 1300 vybudoval Ratmír z Chrástu hrad Věžka. V roce 1377 se stal majitelem hradu Otík z Chrástu. „Hrad měl pohnuté osudy. Majitel hradu se z neznámých důvodů nepohodl s králem Václavem IV., který sem vyslal roku 1405 vojsko, které hrad půl roku obléhalo. Na jaře 1406 byl hrad dobyt,“ seznamuje s historií kronikář. Dalším majitelem hradu byl Petr z Chrástu. Hrad byl dobyt ještě jednou, stalo se tak v roce 1478 spojeným vojskem Matyáše Korvína a města Plzně. Hrad byl zničen. Dnes už je na místě jen zřícenina. „Byla objevena díky panu Václavu Uchytilovi, který zde v 60. letech minulého století prováděl s dětmi vykopávky,“ nastiňuje Jiří Folk, jak byla zřícenina nalezena. Po odhalení zdí se zjistilo, jakou měl půdorys hradu podobu.
Mezi další pamětihodnosti obce se řadí kostel sv. Máří Magdalény, který postavil v roce 1351 Racek ze Švamberka. Za pozornost stojí také kaple sv. Jana Nepomuckého. Základní kámen byl vložen do základů v roce 1745. Stavba kaple trvala jen 196 dnů.
V rámci sportovního a kulturního vyžití stojí za zmínku například červencová Magdalenská pouť, při které se jednou za dva roky konají takzvané hlemýždí závody. Jsou to závody, při kterých se na kolech přejíždí přes návesní rybník, probíhají v několika kategoriích. Aktivní turisty by mohla nadchnout naučná stezka Po stopách Františka Malocha, která v určitých úsecích nabízí krásný pohled shora na řeku Berounku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






