Egerlandské Velikonoce byly plné tradic a zvyků. S odsunem německých obyvatel téměř vymizely

5. duben 2021

V pravidelné rubrice Náš příběh jsme se věnovali velikonočním zvykům. A to především těm, které dodržovali původní obyvatelé Poohří, takzvaného Egerlandu. Ačkoliv egerlandské tradice byly podobné těm českým, některé z nich se na území Karlovarského kraje přestaly po odsunu německých obyvatel dodržovat.

Ratschenbuben nebo také Klappara. To jsou egerlandské názvy pro chlapce, kteří kdysi v období od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty obcházeli vesnice a jejich řehtačky nebo klepačky nahrazovaly kostelní zvony. I to byl jeden z velikonočních zvyků obyvatel takzvaného Egerlandu neboli Poohří.

Obcházení obcí s řehtačkami je ale zároveň jedním ze zvyků, které už téměř zanikly. „Řehtačky jsou spojené až s těmi třemi nejvýznamnějšími dny Velikonoc, tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Jednalo se o nesmírně prestižní záležitost. Během tohoto období chlapci nahrazovali kostelní zvony. Víme, že ještě do 50. až 60. let se zejména v menších obcích udržel ten zvyk díky německým obyvatelům, kteří zde zůstali,“ popsal chodovský historik Miloš Bělohlávek

Nechyběly průvody i barvení vajíček

Mezi velikonoční tradice v oblasti Egerlandu patřily také průvody a slavnosti na Bílou sobotu. V tento den totiž končí čtyřicetidenní postní období, které křesťané drží od Popeleční středy. Průvody a slavnosti o Bílé sobotě už dnes nikdo nepořádá.

Zmizení těchto velikonočních tradic ale mnohem víc než s odsunem původního obyvatelstva souvisí podle Miloše Bělohlávka se sekularizací neboli zesvětštěním společnosti: „Jsou to tradice, které vymizely, protože byly velmi úzce navázané na to církevní prožívání Velikonoc.“

Mezi egerladnskými velikonočními tradicemi nechybělo ani barvení vajíček. Tedy zvyk, který se zachoval dodnes. Tehdy k tomu ale místní obyvatelé používali přírodní materiály, jako jsou cibulové slupky, červená čepa nebo cikorková káva.

Letošní Velikonoce ovlivnila vládní opatření proti šíření koronaviru a spoustu zvyků si tak lidé připomínat nemůžou. Podle Miloše Bělohlávka je to ale ideální čas na to, uvědomit si význam těchto svátků.

Více v reportáži:

autoři: Ivana Sedláčková , nkr | zdroj: Český rozhlas Karlovy Vary
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...