Expozice Život na venkově připomíná velikonoční tradice. V Muzeu v Mariánské Týnici je teď můžete vidět online

12. duben 2020 08:00

Skupiny koledníků letos o Velikonocích potkáte kvůli nouzovému stavu a riziku šíření koronaviru jen stěží. Přesto lidé dál dodržují určité zvyky jako například malování kraslic nebo pletení pomlázky. Některé velikonoční tradice připomíná na svých webových stránkách Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.

„Boží hod Velikonoční, my dnes říkáme spíše Velikonoční neděle, je dnem, kdy se rodina schází u stolu a jí posvěcené pokrmy. Světil se například mazanec, jehněčí maso, vejce nebo také hlavička, což je název pro nádivku. Velikonoční pondělí, které známe také jako Červené pondělí, tak to je samozřejmě spojeno s obchůzkou, kdy chlapci chodili na pomlázku. Co se týče pomlázky, tak vždy záleželo na tom, jak byl kdo zdatný a šikovný, protože měla být vždy vlastnoručně upletená,“ popsala průvodkyně z muzea v Mariánské Týnici Hana Fryčková.

Vyšupání bylo důležité z toho důvodu, že lidé věřili, že mládí a síla přechází z vrbových proutků do šlehané osoby. Šlehala se děvčata, ale také dobytek nebo čeládka. „Šlehala se například kráva, aby se otelila, čeládka, aby nebyla líná a pěkně běhala po stavení, ale také ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku a daly brzy úrodu,“ doplnila Hana Fryčková s tím, že na Velikonoční pondělí bylo zvykem dobytku nebo chase přilepšit. Pro každého, kdo v tento čas přišel do chalupy, a to i cizí, měla hospodyňka připravený svěcený pokrm.

Vajíčka se barvila různými barvami i způsoby

K Velikonocům neodmyslitelně patří také kraslice. Vajíčka byla zdobená slámou, krajkou nebo zářila barvami. Jak se například hospodyňkám podařilo vajíčka obarvit na černo, vysvětlila Hana Fryčková: „ Černá barva se získávala vyluhováním v sazích a na dno hrnce se dával rezavý hřebík. Na kraslicích byly i různé krajkové motivy, a na některých se například snažili vyobrazit i podobu nějakého kostelíčka.“

Vajíčka samozřejmě sloužila převážně k jídlu. Kolik jich ale koledníci podle Hany Fryčkové donesli domů, těžko odhadnout, protože je často používali i k různým hrám. „Chlapci například vajíčka povejšovali. To znamená, že vajíčko vyhodili do výšky, a ten kdo ho vyhodil nejvýš a zároveň ho chytil, tak vyhrál vejce i od soupeře. Vajíčka také chlapci pouštěli z meze dolů. To, které se dokutálelo nejdál, tak jeho majitel opět získal soupeřovo vejce,“ dodala průvodkyně Hana Fryčková.

Velikonoční zvyky přiblíží zájemcům i krátké video, které v době nouzového stavu připravilo Muzeum severního Plzeňska a zveřejnilo ho na svých webových stránkách.

autoři: Martina Klímová , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio