Fenomén koloběžka. Trhni si nohou a jeď

Dnes Mikuláš ani Anděla nelitují toho, že je rodiče dali právě na tenhle stále ještě mladý sport; a že je to sport se vším všudy: dřinou, potem, tréninky a pořádnou dávkou adrenalinu na závodech.

Andělu na koloběhu nejvíc baví právě závodění. Spolu s bratrem se účastní takzvané Rolloligy, což je mistrovství republiky v závodech koloběžek. I koloběh má svoje kategorie. Mikuláš s Andělou závodí na silničních speciálech. V delších závodech a sprintech.

Princezna koloběžka

Možná si i vy vybavíte pohádku, ve které byl jízdou na koloběžce splněn slib přijet-nepřijet. Na takovou pohádkovou idylku zapomeňte. Závodění na velké koloběžce je o rychlosti, taktice a pořádné fyzické přípravě. Závodní koloběžky dokáží jet po rovině i 30 kilometrů za hodinu.

O úrazy také nebývá nouze. Jak vzpomíná Linda Kubíková, maminka dvou mladých závodníků, nejčastější to bývá „kobercová lišej“, tedy oděrky kůže po pádu. Mikulášovi i Anděle se naštěstí úrazy zatím vyhýbají.

Mikuláš Kubík, letošní vítěz dvou kategorií Mistrovství ČR v koloběhu, i jeho sestra mají už několik medailí i ze zahraničních soutěží. Jejich domácím klubem je Klub koloběhu Plzeň, za který závodí v parádních barevných dresech.

Oba sportovci mají jeden velký sen. Aby se co nejdřív stal koloběh olympijským sportem a Českou republiku na ní mohli reprezentovat právě oni. K tomu však dodává Linda Kubíková: „vše je o financích a sponzorech, to také může být kamenem úrazu jinak nadějných a zapálených sportovců“.

A právě kvůli finanční náročnosti se tak třeba letos na mistrovství světa v Holandsku nejspíš zase nevydají. Ale nehledě na profesionální závody je koloběh hlavně velkou zábavou.

Víte, jaký je pozdrav koloběžců? Odpověď se dozvíte z reportáže.