FN Plzeň: Anafylaktickou reakci na očkování proti covidu-19 jsme naštěstí zatím nezaznamenali

4. únor 2021

Podle MUDr. Aleny Koubové, vedoucí lékařky Očkovacího centra Fakultní nemocnice Plzeň, byly dosavadní nežádoucí reakce na očkování proti covidu-19 převážně mírné.

„Mezi zhruba šesti tisíci očkovaných v plzeňské Fakultní nemocnici jsme dosud zaregistrovali pouze dvě alergické reakce, u kterých nemůžeme vyloučit, že byly v důsledku očkování. V obou případech jsme je velice rychle zvládli podáním kortikoidů. Bouřlivější alergickou ani anafylaktickou reakci jsme naštěstí zatím nezaznamenali,“ říká MUDr. Alena Koubová, vedoucí lékařka největšího z patnácti očkovacích center v Plzeňském kraji.

V České republice se v současné době proti covidu-19 očkuje dvěma mRNA vakcínami od firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Podle údajů České vakcinologické společnosti byly v průběhu používání těchto genových vakcín v běžné praxi, mimo klinické studie, u některých očkovaných osob hlášeny anafylaktické reakce po očkování. Riziko této reakce je velmi nízké, ale pravděpodobně vyšší než u jiných rutinně používaných vakcín. Výskyt závažné alergické reakce (anafylaxe) na jakoukoli jinou vakcínu nebo injekční terapii v minulosti musí vést k opatrnosti při očkování, ale není kontraindikací očkování pro mRNA vakcíny.

Nežádoucí reakce jsou spojené i s očkováním proti jiným chorobám

„K nežádoucí reakci může dojít po jakémkoli očkování. Většinou bývá jen lokální, nejčastěji se jedná o bolestivost, mírný otok nebo zarudnutí v místě vpichu. Někdy se přidávají celkové reakce jako zvýšená teplota, pocit zimnice, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů. Po aplikaci vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech) jsme se s těmito potížemi také setkali, zdá se, že o něco silnější je reakce po druhé dávce. Ale je to individuální, nestává se to u každého,“ zdůrazňuje lékařka.

Jak doplňuje koordinátor pro očkování proti covidu-19 v Plzeňském kraji prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. teprve čas ukáže, jestli po uplynutí delšího času od vakcinace budou či nebudou následovat jiné nežádoucí reakce organismu: „Zatím je doba, kdy očkujeme proti covidu-19, příliš krátká, abychom mohli pozdní reakci jednoznačně vyloučit. Z mého pohledu ale není důvod se takovéto situace příliš obávat, vědci vyvíjející jednotlivé vakcíny řeší i tuto problematiku. Nemyslím si, že by proticovidové vakcíny, včetně těch fungujících na jiném principu než vakcíny z minulosti, vyvolávaly nějaké pozdní reakce.“

Od příštího týdne by se v Česku mělo očkovat také vakcínou AstraZeneca

Vektorová vakcína je dílem společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Přestože je určena k prevenci covidu-19 u osob ve věku 18 let a starších, některé země s poukázáním na nedostatečné klinické studie u lidí nad 55 let nebudou touto vakcínou očkovat seniory. „Jednotlivé země zvažují věkovou hranici pro používání této očkovací látky. Např. Německo stanovilo věkovou hranici do 65 let, Itálie do 55 let. U nás zatím Státní ústav pro kontrolu léčiv nerozhodl a směrodatné bude právě jeho vyjádření. V rámci diskuse členů výboru České vakcinologické společnosti padl určitý návrh a připravujeme doporučení, které předložíme,“ uvedl bez bližších podrobností před oficiálním stanoviskem České vakcinologické společnosti prof. MUDr. Petr Pazdiora.

Vakcína AstraZeneca byla Evropskou komisí registrována podmínečně, společnost uvádějící tuto vakcínu na trh musí podle informací na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv i nadále předkládat výsledky z klinických hodnocení, která stále probíhají. Další údaje o dlouhodobé bezpečnosti vakcíny a jejích přínosech pro obecnou populaci budou získány z nezávislých studií vakcín proti onemocnění covid-19, které koordinují orgány EU. Společnost bude navíc pokračovat ve studiích pro další doložení kvality vakcíny, jak bude navyšována kapacita výroby.

Je možné, že v budoucnu firma AstraZeneca přijde s kombinací své očkovací látky s ruskou vakcínou Sputnik V. Memorandum o spolupráci v tomto směru mezi oběma zainteresovanými stranami bylo podepsáno už loni v prosinci.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.