Fotografové Hrbek a Böttinger zachytili proměnu Plzně v době průmyslové revoluce
V seriálu inspirovaném knihou Ladislava Silovského Slavné plzeňské firmy a podnikatelé si tentokrát představíme dva fotografy, kteří na přelomu 19. a 20. století byli u velké proměny Plzně v průmyslové a moderní město.
Čeněk Hrbek se v Plzni objevil roku 1868 a začal tvořit v lokalitě zvané U Zvonu. V podkroví jednoho z domů je dodnes vidět jeho prosklený půdní ateliér. Roku 1873 Hrbek založil jednu z nejslavnějších plzeňských firem, takzvaný Skleněný salón.
A byl u přerodu města v rámci průmyslové revoluce. Od roku 1877 systematicky fotografoval a mapoval rozvoj města celých dvacet let. Zachytil, jak se měnily ulice i celé čtvrtě a rostly nové továrny. I když tato činnost Hrbka skutečně proslavila, nebylo fotografování to jediné, čemu se věnoval.
„Byl to člověk velice činorodý a například organizoval pro plzeňské měšťany výlety do přírody nebo za kulturními památkami. Byl skvělým organizátorem společenských akcí. A přitom samozřejmě také fotil. Vznikaly tak ve spolupráci s plzeňským knihkupcem celé série fotografií ze společenských událostí,“ připomíná Ladislav Silovský.
Z té doby se dochovaly série jako třeba Dvacet let Sokola nebo výpravy po českých zemích. V roce 1902 převzal fotografickou firmu Hrbek syn Jiří a pokračoval až do znárodnění v roce 1948, kdy jeho firma, stejně jako mnoho dalších v jiných odvětvích, zanikla.
Fotograf Josef Böttinger byl Hrbkovým předchůdcem
Josef Böttinger se kromě fotografování věnoval také karikaturám. Jeho kresby podle Silovského trochu zaváněly společenskými trapasy. Uměl si rýpnout na témata, která byla tabu. Josef Böttinger stejně jako Hrbek organizoval společenské, osvětové i národní akce.
„Böttinger byl velkým propagátorem světlotisku a litografie. To byly v té době dva nové směry. Připravoval také celé scénáře, pokud jsme například v Plzni potřebovali přivítat, jak se patří, někoho slavného nebo významného nebo když jsme od někoho něco potřebovali. Byl tím, kdo řekl, nejdřív vystoupí ten, pak ten a podobně, říká Silovský.
Jednoho dne to v Plzni Böttingera přestalo bavit. Odešel do Prahy, ale stále to nebylo ono. Odcestoval proto do Ameriky, na divoký západ, kde nějaký čas učil Američan, jak správně fotografovat. To bylo v roce 1886. O tři roky později, v roce 1889, se už opět objevuje v Praze a pomáhá Františku Křižíkovi s instalací expozic na Jubilejní zemské výstavě.
Související
-
Pánové Müller a Kapsa rozjeli v Plzni moderní stavitelství
Müller a Kapsa byli stavební inženýři, kteří se nastálo zapsali do dějin mostních konstrukcí a dalších staveb na území Plzně.
-
Průmyslovou revoluci v Plzni odstartoval mlynář František Hýra
Spuštěním parního mlýna začala v Plzni průmyslová revoluce. U břehu Radbuzy se v roce 1856 scházely davy Plzeňanů, kteří nevěřícně hleděli na první vysoký komín ve městě.
-
Dva největší pivovary v Plzni postavil Martin Stelzer
Mimořádně talentovaný Martin Stelzer stál u samotného počátku stavebního boomu v Plzni v 19. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
