František Radkovský: Víra mi dala základní orientaci pro život, klíčem je láska k druhým a naslouchání

3. říjen 2024

Emeritní biskup plzeňský František Radkovský slaví 85. narozeniny. Jak na svou životní cestu při ohlédnutí zpět vzpomíná? Jakým největším výzvám musel v průběhu let čelit? A co by do budoucna popřál sobě i celé společnosti? 

Víra měla v jeho životě své místo už od dětství. „Měl jsem to štěstí, že jsem vyrostl ve věřící rodině, kde jsme od malička chodili do kostela. A no a jsem rád, protože víra mi dala takovou základní orientaci pro celý život. Mohu říct, že samozřejmě člověk se musí taky dozrát,“ vzpomíná František Radkovský.

K rozhodnutí, že cesta víry bude tou správnou, dospěl postupně. Podle jeho slov bylo potřeba víru formovat a přemýšlet o ní. „Nakonec šlo o to, že jsem došel k tomu, že každá věc ke svojí existenci potřebuje příčinu. A jestliže dneska něco existuje, tak muselo vždycky existovat. Nechci tady dělat přednášku, ale zkrátka a dobře chci říct jenom, že první příčina, která je trvalá a má důvod sama v sobě, říkáme jí bůh, tak to je prostě to, co všechno drží a formuje. Ale to by bylo na dlouhý povídání.“

Za svou největší životní výzvu považuje prohloubení víry a osobní vztah k Ježíši Kristu. „Ježíš říká, že chce, abychom se milovali navzájem tak jako on miloval nás. Čili taková ta výzva je právě snažit se prožívat svůj život v lásce k druhému tak, abych jim byl schopen nějak být prospěšný a nějak sloužit a pomáhat.“

Role církve v dnešní době 

Podle biskupa Radkovského má církev v současnosti důležitou úlohu. „Papež Benedikt XVI., bývalý kardinál Ratzinger, to byl jeden z takových nejschopnějších myslitelů 20. a 21. století. Tak ten řekl, že kdo věří, nikdy není sám. A to je něco, co jsem si už mockrát ověřil. Byl bych rád, aby lidi měli zkrátka pevnou půdu pod nohama, ať už ve svém životě, během života, nebo zvlášť v jeho závěru k jeho konci. To je potřeba.“

Víra je podle něj obzvlášť důležitá vzhledem k válečným konfliktům a rozdělené společnosti. „Žijeme v době, která je velice náročná. Rozdělení společnosti, ať už u nás v republice, nebo když se podíváme v Americe. No a ta válka, která pokračuje na Ukrajině a Izrael, jeho okolí, to jsou náročné věci a myslím si, že prostě je potřeba, abychom se snažili pokud možno vyvolat klid aspoň svým životem a tam, kde jsme, kolem sebe,“ dodal.

Zvláštní důraz klade emeritní biskup na hodnotu manželství a rodiny. „Nakonec je to i věc manželství. Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Čili to základní společenství je manželství. To je něco, co by mělo držet a co vlastně je to nejlepší prostředí, ve kterém vyrůstají děti. To bych moc přál všem.“

Změna není v druhé osobě, ale ve volbě. Je důležité, aby člověk dokázal naslouchat .
František Radkovský

„Často je to tak, že ty lidi nedokážou ustoupit. Myslí si, že vlastně ten druhý ho nechápe, tak ho opustí a najdou si někoho dalšího. Ta změna není v té v té osobě, ale té v té volbě, je v tom nitru toho člověka, který je potřeba, aby bylo otevřené, aby bylo pokojné, aby bylo otevřené v lásce k lidem kolem. Je důležité, aby dokázal člověk naslouchat tomu druhému, dokázal se jaksi vmyslit do jeho myšlení a do jeho priorit. Ať už je to v tom manželství nebo v jakémkoli společenství, třeba pracovním týmu nebo prostě ve městě, v obci, ve státě a na celé planetě.“

„A jde to jedině tím, že začneme od sebe, že se budeme snažit milovat lidi kolem sebe, dělat pro ně dobro, chtít pro ně je dobro, to je důležité a to bych rád sdílel jako takové poselství.“ uzavírá František Radkovský své poselství.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.