Gustav Mahler byl v neustálém konfliktu s hudebníky a zpěváky. Jeho symfonie se dočkaly uznání až dlouho po jeho smrti
Gustav Mahler, Čech mluvící německy, Žid, který později konvertoval. A jeden z géniů hudby přelomu 19. a 20. století.
Narodil se roku 1860 v Kališti na Vysočině a už v dětství se projevil jeho výjimečný hudební talent. Poprvé veřejně koncertoval jako klavírista v Jihlavě. Vnímal hudební kulturu svého kraje, která se odrazila v jeho tvorbě. Proto se v ní vedle sebe objeví třeba pohřební pochod a prvky židovské lidové hudby, takzvaného klezmeru.
Po studiích ve Vídni se proslavil nejdřív jako dirigent. Nejprve v Budapešti, pak v Hamburku a od roku 1897 jako umělecký ředitel Vídeňské dvorské opery. Tu sice pozvedl k nevídaným výkonům, zároveň byl ale pro své vysoké nároky v neustálém konfliktu s hudebníky a zpěváky. Navíc musel bojovat s všudypřítomným antisemitismem.
Jako skladatel se prosadil až mnohem později a za svého života se nikdy nestal všeobecně uznávaným. Symfonie a písně Gustava Mahlera se dočkaly uznání až dlouho po jeho smrti. A paradoxně – tento operní dirigent nikdy žádnou operu nesložil.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
