Hamelika: Odtud se rozhlížel i Mark Twain

Rozhledna Hamelika se tyčí nad centrem Mariánských Lázní a jde o napodobeninu hradní zříceniny, která v těchto místech ale nikdy nestála. Postavil ji až roku 1876 Friedrich Zickler.

„Ta věž a ruiny byly postaveny právě s úmyslem nalákat sem návštěvníky, protože Mariánské Lázně nikdy takovou ruinu neměly a tehdy bylo velmi moderní jezdit na různé rozhledny, vyhlídky a romantické zříceniny,“ vysvětlila důvod podoby rozhledny ředitelka Turistického informačního centra v Mariánských Lázních Barbora Tintěrová.

Název Hamelika vznikl podle ředitelky infocentra pravděpodobně zkomolením slova homolka či homolika, které označuje kopec, vrchol nebo horu. Romanticky vypadající rozhledna má tvar válcovité věže, která je přibližně 20 m vysoká a nachází se ve výšce 723 m n. m. „Rozhled není úplně ideální, jak bychom si přáli. Můžeme vidět pouze na severozápad, kde v dálce vidíme vrchol Dyleň, což je druhý nejvyšší vrchol Českého lesa, a mírně vpravo nám poté začíná Slavkovský les, kde můžeme spatřit nejvyšší vrchol Lesný. Kdybychom tady neměli ty vzrostlé stromy, mohli bychom vidět lázeňské centrum s kolonádou a fontánou,“ popsala i tak pěkné výhledy Barbora Tintěrová.

A co dalšího v okolí rozhledny ještě najdeme? Přímo u rozhledny se na kamenném zdivu nachází pamětní deska z roku 2019 věnovaná místnímu historikovi a badateli Richardu Švandrlíkovi, který vydával časopis Hamelika. „Rozhledna se nachází na žluté turistické trase, která dovede turisty i dále, například k dančí obůrce Hvozd. Také se mohou vydat po naší místní vycházkové trase, takzvané Edwardově, která začíná už v lázeňském centru, a mohou pokračovat po naučné stezce Lázeňské lesy, která je dovede až k Prelátovu prameni,“ řekla ředitelka infocentra.

Rozhledna je celoročně volně přístupná, ale nebylo tomu tak vždy. V minulosti býval na místě údajně hlídač, který vybíral vstupné. Rozhledna kdysi mívala také stříšku, ale roku 2012 ji neznámý pachatel odcizil. Hameliku navštívilo i několik známých osobností: „Mezi nimi byl třeba Johann Wolfgang Goethe, který tady v okolí údajně našel minerál neobvyklého složení a nazval jej podle místa nálezu hamelicit. Chodil sem třeba i Mark Twain, což víme z jeho zápisků, kde svým typickým ironickým způsobem popsal už tehdy nedostatečný výhled z rozhledny,“ uvedla Barbora Tintěrová.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio