Hans Watzlik: Ztracené stádo. Téměř hororová povídka ze šumavských hor
Na zelené mýtině uprostřed skalisek Ostrého je jen stádo býků – a dva pastevci. Opravdu jen oni?
Povídka pochází z knihy Im Ring des Ossers, kterou vydal Leopold Staackmann v Lipsku roku 1913. Do češtiny ji přeložil Pavel Eisner. Autor pořadu Přemysl Hnilička tento příběh objevil v Eisnerově sborníku Němci v českých zemích, který vyšel jako desátý svazek Výboru z krásné prózy československé. Kniha, jejíž název česky zní V kruhu Ostrého: Vyprávění a minulost Šumavy, nebyla dosud celá přeložena do češtiny. V překladu Pavla Eisnera známe právě jen Ztracené stádo.
Jeden z nejvýznamnějších šumavských spisovatelů Hans Watzlik se narodil 16. prosince 1879 v Dolním Dvořišti. Vystudoval v Českých Budějovicích a v Praze, učiteloval v Ondřejově a Chvalšinách, v Nýrsku na Šumavě se pak stal ředitelem školy. Šumavská krajina i tamější lidé mu učarovali. Proto se i jeho první zveřejněné dílo Im Ring des Ossers věnuje kraji okolo Ostrého. Watzlik byl ovlivněn dílem Adalberta Stiftera a zajímal se především o šumavskou mytologii; vydal knihu šumavských pověstí (Böhmerwald-Sagen, 1920) a dva svazky příběhů o Stilzelovi, šumavském skřetovi.
Ve třicátých letech se Watzlik pokoušel o spřátelení Čechů s Němci – navrhoval například přeložit do češtiny práce pražských německých i sudetských spisovatelů. Později se však stal členem Sudetoněmecké strany a v době mnichovské krize dokonce dočasně odjel do Německa.
Na základě Watzlikovy činnosti za okupace byl nad ním v roce 1946 vynesen rozsudek mimořádného lidového soudu v Klatovech, zejména pro báseň, v níž opěvuje Adolfa Hitlera. Zároveň však bylo soudu doloženo, že Watzlik dostal z koncentračního tábora českého učitele a oddálil německou nucenou správu nad českým statkem Klenová. Odsouzen byl nakonec na 13 měsíců a ke ztrátě majetku. Po odpykání trestu byl odsunut a na Šumavu se už nikdy nevrátil. Zemřel v Tremmelhausenu u Řezna v roce 1948.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.