Hlavně zpomalit, vzkazuje lidem dlouholetá blatnická kronikářka a pamětnice druhé světové války
Pamětnice Věra Ondrušková zažila druhou světovou válku i osvobození Plzně Američany. Dlouhá léta působila jako kronikářka obce Blatnice a celý profesní život strávila v jedné firmě.
Paní Věra se narodila v roce 1935 v Merklíně. Rané dětství a celou druhou světovou válku ale prožila v Plzni. „Bydleli jsme v Lobezské ulici a poslouchali s rodiči rádio Volá Londýn. Pod naší zástavbou bylo seřaďovací nádraží. Mám v živé paměti nálet, který jsme přežili jen zázrakem, protože si útočníci spletli trať s řekou,“ vzpomíná. V roce 1945 přivítala v Plzni přijíždějící americké vojsko. „Na Slovanech rozbili tábor a pod muzeem měli takzvanou dupárnu, parket, na kterém se tancovalo. Nám dětem dávali Američané bílý chleba, žvýkačky a spoustu dalších věcí, místní jim na oplátku třeba vyprali.“
Po válce se Věra Ondrušková přestěhovala do Blatnice u Nýřan, kde žije dodnes. Po dokončení základní školy šla studovat plzeňskou sociálně-zdravotní školu, ale pak dostala pracovní nabídku do společnosti Tesla Karlín, která měla elektrotechnický výrobní závod v Nýřanech. „Nastoupila jsem jako účetní a později jsem dělala plánovačku. V Tesle jsem nakonec zůstala až do důchodu,“ prozrazuje.
Od roku 1996 do roku 2016 působila paní Věra jako blatnická kronikářka a dodnes se na záznamech do kroniky podílí. Bude jí 91 let a stále je občansky aktivní. A jaké je její životní poselství? „Hlavně zpomalit a být jeden na druhého milejší.“
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka



