Hodně kostelů, ale málo lidí v nich. Stav, se kterým se potýká Plzeňská diecéze

mše (ilustrační foto)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy mše (ilustrační foto)

Plzeňské biskupství si chce ponechat jen zhruba třetinu z původních pěti set kostelů. Ostatní postupně předává obcím nebo spolkům. Důvodem je i malý počet věřících.

Na úbytek věřících poukázalo říjnové sčítání lidí na bohoslužbách, které organizuje každých pět let římskokatolická církev a jehož výsledky zveřejnila Česká biskupská konference. Zatímco třeba v olomoucké arcidiecézi chodí každou neděli do kostela skoro sto tisíc lidí, tedy sedm procent obyvatel, v diecézi na západě Čech je situace úplně jiná.

„Máme jedno procento obyvatel, kteří pravidelně navštěvují kostely. To je osm tisíc lidí,“ řekl plzeňský biskup Tomáš Holub s tím. To, že v neděli chodí na západě Čech do kostela jeden člověk ze sta, souvisí i s dalším zjištěním. Pokřtěných je v Česku přes 40 procent lidí, na západě Čech jen 16 procent. „To je realita odsunu. To znamená, že lidé, kteří byli odsunuti, byli všichni pokřtěni a ti už tady nejsou. A způsobu, jakým bylo doosídlováno toto území,“ vysvětlil biskup.

Místo církve budou kostelíky a kaple vlastnit obce

Kostelů nebo kaplí, včetně těch zchátralých, měla Plzeňská diecéze ještě před pár lety zhruba 500. Začala proto jednat s obcemi nebo spolky a dosud na ně zpravidla bezúplatně převedla 136 kostelů nebo kaplí, z toho čtyři v loňském roce. Jedním z nich je románsko-gotický kostel svatého Petra ve Stříbře.

„Jsme vlastníkem ohradní zdi a pozemku, tak jsme se samozřejmě nemohli dívat na ten neutěšený stav historický a vydali jsme se cestou renovace. Majiteli jsme zhruba dva až tři měsíce, takže se zhruba po 450 letech kostelík vrátil do majetku města Stříbra. Už v minulosti se město Stříbro společně s církví a dalšími spolky podílelo na opravách. Střecha a fasáda jsou ve velmi dobrém stavu. Do renovace vnitřní části kostela by město muselo vložit poměrně velkou finanční částku. Dojde k nějakým záchranným restaurátorským pracím,“ řekl starosta Stříbra Martin Záhoř.

Na obce nebo spolky převádí Plzeňská diecéze zpravidla ty kostely, kde nebývají mše nebo kde je málo věřících. „Již nemáme síly, abychom se o tyto objekty z vlastních zdrojů starali. Ale protože kostel nebo kaple jsou vždy dominantou té obce, tak mají přesah a můžou sloužit i lidem, kteří nejsou věřící, ale chtějí toto místo využít jiným duchovním kulturním způsobem,“ uvedl generální vikář diecéze Jakub Holík.

Nový kulturně společenský prostor

Konkrétně kostel ve Stříbře chce město v budoucnu využívat pro duchovní i kulturní akce, podle starosty Martina Záhoře má pro město velkou cenu: „Je to součást tradice a historie města Stříbra, která by se neměla zapomínat.“

I když církev kostely předá, po dohodě s novým majitelem do nich může farář dojíždět na mše nebo na pouť. Ve smlouvě o předání kostela církev také stanoví, k čemu nesmí v budoucnu sloužit. „Není třeba možné, aby se kostel proměnil na obchod,“ dodal generální vikář Jakub Holík.

Také letos chce Plzeňská diecéze převést na obce nebo spolky 2 až 3 kostely, z původních pěti set si chce v budoucnu ponechat zhruba 150 kostelů.