Hrad Pajrek u Nýrska býval domovem loupeživého rytíře i jeho kumpánů
Jindřich Kostomlatský se narodil někdy kolem roku 1490 jako nejmladší syn Jakuba Kostomlatského z Vřesovic. To byl vnuk husitského válečníka a jednoho z nejmocnějších šlechticů v Čechách. Jindřich nebyl žádný svatoušek. Jako teenager se chytnul špatné party. Stal se spojencem loupeživých rytířů Janovských, působících na česko-bavorské hranici.
Tato banda v kraji kolem Janovic nad Úhlavou, řádila jako černá ruka. Mimo jiné vypálili poutní město Neukirchen beim Heiligen Blut, ležící jen několik málo kilometrů od hraničního přechodu Svatá Kateřina.
Když Jindřichovi bylo kolem 22 let, zachtělo se mu vlastního sídla. Vyhlédl si tehdy už zpustlý hrad Pajrek. Na jeho koupi potřeboval 125 kop grošů. Ty neměl, ale dostal nápad, jak se k nim dostat. Vyhlédl si vdovu, která nějaké prostředky měla. Kateřina z rodu Koců z Dobrše se stala jeho ženou, takže se Jindřich nakonec dostal k potřebnému majetku. V té chvíli pro něj Kateřina už nebyla atraktivní a přestal se o ní starat. Ta ho kvůli tomu dala k soudu. A nejen ona, také její rod Koců z Dobrše vláčel Jindřicha Kostomlatského po soudech – tu za lesní pich, jindy zase za pokácení jejich stromů. To ale Jindřicha nechávalo chladným a k soudům nechodil.
Mladý pán udělal z hradu Pajrek doupě kriminálních živlů. K tomu se spřáhl s rodem Janoviců, který bojoval s okolní šlechtou, kvůli majetkům a zároveň tu probíhaly ostré střety s proslulým lupičem, rytířem Petrem Sudou. Války gangů, výpady proti šlechtě, loupeživé nájezdy a k tomu ještě otevřená zášť proti královským městům. Tohle prostě pro Jindřicha Kostomlatského nemohlo dopadnout dobře.
Pohár trpělivosti přetekl v roce 1519. Loupeživý rytíř a pán Pajreku Jindřich Kostomlatský byl označen za zemského škůdce a v témže roce si pro něj přišlo královské vojsko. Společně s kumpánem Janem Hernštejnským z Velhartic, byl deportován do Prahy, kde byli oba rok vězněni v Daliborce.
Z roku 1520 se nám uchoval záznam, ve kterém je psáno: Poprava byla na hradě. Sťali dva. Jednoho Kostomlatského z Vřesovic z rodu Jakoubků a seděl víc než rok v Daliborce, že přechovával odpovědníky. A druhého pana Hernštejnského sťali za Daliborkou.“ Jindřichovi Kostomlatskému bylo v době popravy jen něco kolem třiceti let.
A co bylo s Pajrekem po Jindřichově smrti? Hned po té připadl hrad panovníkovi – tedy Ludvíku Jagellonském. Ten ho po dvou letech předal Albrechtovi ze Šternberka. Jenže, to se o něj přihlásila vdova po Jindřichovi – Kateřina. Po její smrti hrad přešel krátce do držení rodu Kostomlatských, aby se pak, po soudním sporu, dostal zpět k potomkům Kateřiny z rodu Koců z Dobrše.
Dnes je Pajrek zříceninou, která ale stojí za návštěvu. Nejen kvůli zajímavé historii a dramatickému příběhu ze 16. století, ale také kvůli jedinečným výhledům na Chráněnou krajinnou oblast Šumava, která přímo na Pajreku začíná.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
