Hudba, zábava i první cigaretka. To byla plzeňská studijní léta Bedřicha Smetany

Stalo se to vlastně tak, že se Bedřich Smetana příliš dobře neučil - svá gymnaziální studia konal s proměnlivými výsledky na různých místech, což vedlo až k tomu, že ho otec poslal studovat do Plzně. Na zdejším filosofickém lyceu totiž učil Josef František Smetana, Bedřichův starší bratranec (Bedřich ho ovšem oslovoval „strýčku“) a až pod jeho ochranou a dohledem Bedřich Smetana studia dokončil a složil maturitu, byť s nevalným prospěchem.

8 fotografií

Krátce před tím, než mladý Bedřich Smetana přišel do Plzně, si začal si psát deník a v psaní pokračoval i v Plzni. Nebyl sice úplně soustavný (občas pár měsíců vynechal), ale psal elegantním a bohatým jazykem, který poukazuje na jeho bystrost, vtip a inteligenci. Psal německy, protože němčina v té době byla jazykem vzdělaných lidí, češtinu začal v písemném projevu používat až v 60. letech 19. století. A právě díky jeho zaujetí pro psaní deníku, nám Bedřich Smetana vlastně zanechal barvitý pohled do společenského života střední třídy Plzně počátku 40. let 19. století.

Deníky Bedřicha Smetany – hudba, tanec, zábava…

O školních povinnostech v denících Bedřicha Smetany příliš poznámek není, zato volný čas, radovánky a společenská zábava tam své místo rozhodně mají! V době plzeňských studií už měl Bedřich Smetana dávno vyhraněný hlavní zájem, kterým byla hudba. A právě hudební nadání a společenská povaha mu otevíraly dveře řady domácností hlavně plzeňské úřednické honorace, kde se Smetana pohyboval zcela přirozeně a nenuceně. Alespoň částečně se hudby týká více jak polovina všech záznamů ve Smetanově deníku - ať už přímo hrál, komponoval (někdy i jen tak za chůze) nebo dával kondice. Kromě klavíru hrával také na housle – na kúru chrámu sv. Bartoloměje, v kvartetech u rady Leipolda nebo u děkana Suchého v Rokycanech.

A co ještě studenta Bedřicha Smetanu v Plzni zajímalo kromě hudby a společenského života? Několikrát ve svém deníku zmiňuje koupání a vůbec vodní radovánky. Jednou se spolužáky například vyrazil na lodičkách až do Doudlevec a zase zpátky. S kamarády také chodíval na výlety daleko za město - do Radčic, Malesic, Křimic nebo Lobez. Do okolních vesnic chodívali s konkrétním cílem: ochutnat u sedláků čerstvou smetanu. Cestou si dali i nějaké to pivo a na jaře svého prvního plzeňského školního roku si Bedřich Smetana cestou přes Radčice také poprvé zakouřil. A že nebyl zvyklý, neudělalo mu to úplně dobře - což pak neopomněl ve svém deníku s humornou nadsázkou okomentovat…

Od prvních lásek ke Kateřině

Ze stránek deníku Bedřicha Smetany se vlastně nedá vysledovat žádné zaujetí folklorem vesnic v okolí Plzně. V inscenacích Prodané nevěsty se sice plzeňský kroj stal důležitou součástí výpravy, se Smetanovými plzeňskými roky to ale zřejmě nemá nic moc společného. S postupujícím věkem jeho deník naopak plnily (veskrze platonické a nenaplněné) lásky. Změnu přinesl až květen roku 1842, kdy se potkal se svou budoucí ženou Kateřinou Kolářovou. Tím pro nás do značné míry končí pohled na Plzeň 40. let 19. století, protože nadále Smetanova pozornost směřovala už téměř výhradně ke Kateřině… Deníky Bedřicha Smetany se dochovaly a jsou uložené ve sbírkách Muzea Bedřicha Smetany, které je součástí Českého muzea hudby.