Hurvínkovi bylo kolem 25, když ho Brachtl zvěčnil

Rudolf Brachtl je autorem série obrazů Josefa Skupy s jeho loutkami, Západočeská galerie v Plzni vlastní jeden z nich. „Je známo několik variant na toto téma, existují také výškové formáty, v našich sbírkách máme formát šířkový. Některé schraňuje Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích, rodišti Josefa Skupy, jiné se nacházejí v Divadle Spejbla a Hurvínka,“ říká Petra Kočová, kurátorka sbírek a výstav Západočeské galerie v Plzni.

Uhlokresba z roku 1952 vás ohromí svojí velikostí 100 x 120 cm. Obrovské dílo působí, jako by z něj měl Josef Skupa s loutkami vystoupit a začít hrát. „Portrét je celkem autentický, není vyloučeno, že Skupa seděl Rudolfu Brachtlovi modelem. Byli spolužáky z pražské umprumky,“ vysvětluje kurátorka, „kam Skupa nastoupil po studiích na plzeňské reálce.“

Památek na Josefa Skupu a jeho slavné loutky má Západočeská galerie v Plzni ve svých sbírkách více. Namátkou můžeme jmenovat Skupovu sádrovou bustu od Jiřího Hanzálka, která byla modelem pro pamětní desku. Ta je dodnes k vidění v místech, kde mělo své zázemí Loutkové divadlo feriálních osad.

Hurvínek coby holohlavé batole s dudlíkem

Fond galerie dále obsahuje několik raných kreseb samotného Josefa Skupy a jím vytvořený plakát z přelomu 20. a 30. let minulého století. „Plakát není datován, informuje o prodloužení sezóny divadla feriálních osad. Skupa tam byl angažován především do roku 1930, kdy pak zakládá vlastní divadélko.“

Na plakátu je vyobrazena tehdy oblíbená dvojice Kašpárek a Švejk a spolu s ní Spejbl s Hurvínkem, v té době pořád ještě nováčkem na jevišti. „Postavička Hurvínka je zde zatím bez vlásků, s dudlíkem na krku a v odlišném oblečení, než na jaké jsme dnes zvyklí. Během století své existence Hurvínek prošel vizuálními proměnami, jeho dětská povaha však zůstává a svými trampotami stále přivádí svého taťuldu do nesnází,“ usmívá se kurátorka Petra Kočová.