Já nešťastník pořád v Bahně a furt jen v Bahně!, stěžoval si brdský fořt

Nešťastný fořt

Co ale dalo vzniknout názvu „Bahna“? Spisovatel Tomáš Makaj ve své knize „Brdy: 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst“ uvádí, že „V bahně“ či „Na Bahnách“ byl původně historický název oblasti pod vrchem Vlč. Tady v minulosti stávala hájovna, o níž zanechal zprávu, kterou následně zaslal v 70. letech 19. století na zbirožský zámek, fořt Hubertus Běháček. Stěžuje si v ní, že fořtovna je „dosud nedostavěná, střecha shnilá, někde chybí okna, žádné dveře, kamna rozbitá… a já nešťastník pořád v Bahně a furt jen v Bahně, i ty můj umučený Kriste! Co si mám počít?“ Fořt Běháček by se pravděpodobně divil, co se s místem stalo v následujícím století, kdy odvodňování porostů a těžba rašeliny zcela změnily tvář krajiny.

Levá, pravá!

Ještě víc se místo změnilo díky aktivitě vojska, kdy Josef Sucharda, velitel 4. hraničářského praporu, navrhl podobu zdejší střelnice. Postupem času došlo k jejímu rozšíření a ke zbudování železobetonových objektů. Ani druhá světová válka se Bahnům pochopitelně nevyhnula. Wehrmacht plochu ještě více rozšířil o nové plochy na tahání cvičných terčů. Betonové strojovny a pozorovatelny nám toto období na Bahnech dodnes připomínají. Ani následující režim neukončil činnost střelnice, ba naopak. Až po roce 1989 zde střelba byla omezována, až v roce 2015 zazněly na střelnici poslední výstřely.

Jak na Bahna

Za obcí Dobřív ve směru na Strašice se za Ledným potokem nachází parkoviště. Po asfaltové cestě se vydáte do lesa proti proudu potoka, který vás zavede na otevřenou plochu Zadních Bahen. Je však potřeba dbát pokynů a držet se pouze značených cest. I dnes je totiž možné v těchto místech narazit na životu nebezpečnou munici.

Vzdálenost z Plzně: cca 27 km