Jak se rozpadala monarchie

T.G. Masaryk

Státní svátek vyhlášení samostatné Československé republiky má pro nás jednoznačně kladný obsah: české země se konečně osvobodily od Rakouska. Méně jednoznačné to bylo pro Slováky, jak jsme mohli zjistit při jednáních o rozdělení republiky. A ještě jinak vnímali rozpad Rakouska čeští Němci. Literární redakce Českého rozhlasu Plzeň hledala s pomocí západočeských archivářů dokumenty k nejbližším dnům kolem státního převratu roku 1918 a s tím i jednotlivá specifika západočeských měst a regionů.

Tak pro Plzeň, k níž patří i borská věznice, je důležitý moment propuštění politických vězňů, mezi nimiž byli i účastníci rumburské vzpoury. Na druhém, komickém pólu, který je pro Plzeň také specifický, je Revoluční Kašpárek Josefa Skupy a Loutkového divadla feriálních osad. Chebské události jsou spojeny s vyhlášením provincie Deutch-Böhmen, jež byla výrazem neochoty dosud většinového německého obyvatelstva v Rakousku stát se menšinou v Československu. Vlivem hladu a celkové vyčerpanosti obyvatel a velkých ztrát na životech ve válce se připojení Chebska k Československu obešlo bez boje, avšak hořkost pohraničních Němců vedla nakonec k henleinovskému nacismu a mnichovské tragédii. Rozhlasové listování archivy končí v nejzapadlejším koutě západních Čech - na zchudlém průmyslovém Ašsku. V kaleidoskopu o 28. říjnu zazní v herecké interpretaci i dobové písně a texty spolu s hlasy historiků nejstarší i nejmladší generace.