Jak se slavily dožínky na Plzeňsku

6. září 2017
Dožínková taneční zábava v Dýšině ve 40. letech 20. století

Obchůzky s hudbou a taneční zábavy byly součástí dožínkových slavností, které se na Plzeňsku konaly zpravidla první neděli po sv. Bartoloměji, tedy po 24. srpnu. Znamenaly obřadní završení namáhavých polních prací v období žní.

Tu máte, pantáto, věnec

Jádrem rituálu bylo poděkování za sklizenou úrodu. Průvod ženců vedl předák s dožínkovým věncem a posledním snopem. Na Rokycansku počátkem 19. století obcházeli ženci s věncem na cínovém talíři. Jak uvádějí prameny, „s muzikanty vešli do stavení hospodáře, zatančili s hospodyní za zvuku dechových nástrojů, jindy vyhrával pouze dudák.“ Následovalo poděkování hospodáři, často dokonce zpívané.

Tluču, tluču, votevřete

V Dýšině, když bylo na poli sklizeno, spletly děvečky dožínkový věnec z obilí, jeřábu a polních květů. Pacholek připravil dva sáhy dlouhý smrček, který zdola oloupal. Na větve přidělaly děvečky obrázky, pentle a šátky. Věnec měl na klobouku předák, smrček s fábory nesl jiný chlapec. Nechyběla hudba, housle, nebo dudy. Cestou výskali a zpívali. Když přišli do vsi, tloukli kameny do vrat a zpívali pochvalné i posměšné popěvky. Večer byly v hospodě dožínky. Jedlo a pilo se do libosti, až třeba přes půlnoc.

Pivo zdarma!

Podle rokycanského učitele Martina Kozáka (*1861) byly dožínky časem všeobecného veselí. Ženci – někteří dokonce v maskách – se „za zpěvu a výskání ubírali z pole na náves, odkud zamířili k hospodě“. Dudák s houslistou zahráli tehdy oblíbené tance, skočnou a rejdovák. V Manětíně se poděkování za zemskou úrodu konalo o svátku sv. Václava na zámku u Lažanských, kde hrabě přichystal pro všechny zemědělské dělníky pivo. Obdobně byly slavené i panské obžinky ve Vejprnicích.

Oslava socialistického zemědělství

Ve dvacátých letech 20. století byla na dvorech a velkostatcích v celých Čechách založená novodobá tradice tzv. staročeských obžinek. Organizátory byly divadelní a jiné spolky, agrární strana nebo Národní jednota pošumavská. Charakter politické manifestace měly oslavy v osvobozené republice v srpnu 1945, v našem kraji zvlášť v rodišti prezidenta Edvarda Beneše v Kožlanech.

Později, v době završené kolektivizace, byly dožínky dobovým jazykem „oslavou úspěchů socialistického zemědělství“ A všeobecně oblíbenou slavnost rádi využívají i dnešní politici.

  • Kultura
  • Dýšiná
  • Plzeň
  • sklizeň
  • dožínky
  • obžínky