Aby jste nebo abyste? Jak stále a často chybujeme ve tvarech slovesa být

25. březen 2011

Posluchači se často ptají, jak se správně užívají a píšou tvary slovesa být. V mluveném projevu často slýcháme nespisovné bysme místo bychom, ale jak je to s výrazem byste?

Jedním ze sloves, která dnes prožívají těžké časy, je sloveso být ve funkci slovesa pomocného. Patří ke slovesům, která jsou velmi stará, ale hodně frekventovaná. Většinou jsou to slovesa nepravidelná, jejich tvary tedy vykazují řadu zvláštních rysů, řadíme sem slovesa být, chtít, jíst a vědět.

U slovesa být jsou tvary tvořeny z různých základů: js-/s- jsi, jsme, by- být, bu-budu. Právě při tvoření tvarů v podmiňovacím způsobu se ocitají tvary slovesa být v určité izolaci.

Často slyšíme a bohužel i v psané podobě vidíme aby jste nebo aby jsi. Tvary slovesa být ve funkci kondicionálové, tedy ve funkci vyjadřování podmiňovacího způsobu jsou pozůstatkem jednoduchého minulého času, který se užíval ještě ve staročeštině a nazýval se aorist. Jeho znakem byla hláska s nebo ch ve tvaru. Jediným pozůstatkem aoristu jsou nyní tvary kondicionálu: bych, bychom obsahující ch, bys, byste obsahující s.

Proč vzniká nespisovné aby jste, kdyby jste?

Izolace tvarů byste, abyste, kdybyste, vede k tomu, že mluvčí hledají oporu, souvislost s jinými tvary slovesa být, a tak se objevují nespisovné tvary aby jste a další jim podobné, např. aby jsem, nebo by jsme, které zdánlivě vykazují tuto hledanou souvislost ve vztahu k tvarům přítomného času. Ve skutečnosti jsou ale nesprávně tvořené a neměli bychom je ve spisovném projevu užívat.

Stejně je nespisovný tvar pro 1. osobu množného čísla: bysme, analogicky tvořený podle byste, spisovný je pouze tvar bychom.

V této souvislosti představuje poměrně starý problém i tvoření tvarů přítomného času: správně tvořený je tvar 2. osoby jednotného čísla jsi, ale tvar jseš/seš je dosud opět tvarem nespisovným, analogicky tvořeným. Užíváme ho v neoficiálních projevech, v běžně mluveném jazyce, ale ve spisovném projevu jej hodnotíme jako nepřijatelný.

Jde o jevy velmi frekventované, stále se vyskytující a stále vzbuzující pochybnosti. V případě nejistoty lze doporučit Internetovou jazykovou příručku na stránkách Ústavu pro jazyk český. V knižní podobě nám pomůže Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost nebo mluvnice, např. práce Marie Čechové Čeština řeč a jazyk nebo publikace Miroslava Grepla a kol. Příruční mluvnice češtiny.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová
Spustit audio

Související