Jako pohádkový hrádek vám bude připadat rozhledna Salingburg
Rozhledna Salingburg sice není nijak zvlášť vysoká, na její vrchol by ale chtěl vyjít snad každý. Nejen děti totiž zaujme její až pohádkový vzhled.
Rozhledna byla postavena roku 1906 u příležitosti 500. výročí první písemné zmínky zdejších minerálních pramenů a nechal ji vybudovat někdejší předseda Okrašlovacího spolku, věhlasný františkolázeňský architekt a starosta Gustav Wiedermann (1850-1914). „Gustav Wiedermann ovlivnil charakter města takovým způsobem, že jej už jeho současníci nazývali tvůrcem moderních Františkových Lázní. Jeho podpis nesou zdejší přední stavby, zelené parky, či četné památníky. Jeho zásluhou je také dodnes citovaný věhlas Františkových Lázní coby prvních slatinných lázní světa,“ uvedla ředitelka Turistického informačního centra ve Františkových Lázních Lenka Šimáčková.
Z rozhledny pro její nevelkou výšku (cca 10 m a 52 schodů) sice neuvidíme do dalekých krajů, ale i tak stojí za návštěvu. „Byla zde postavena jako jedno z výletních míst Františkových Lázní, protože součástí léčby je nejenom léčba minerálními prameny a přírodními zdroji, ale i pohyb a vycházky. Rozhledna má tedy spíše okrasnou funkci. Navíc tady vedle byla dříve restaurace, takže se sem chodili lázeňští hosté občerstvovat,“ vysvětlila okolnosti výstavby rozhledny právě zde Lenka Šimáčková.
„Salingburg je německý název a byl odvozen z bývalého pojmenování vod minerálních pramenů, kterým se říkávalo Saling. Rozhledna má podobu středověkého hradu a pro děti bychom ji mohli spíše přirovnat k takovému hrádku z pohádky o Šípkové Růžence. Menší hosty Františkových Lázní bychom mohli nalákat, že pokud přijdou v ten správný den a čas, mohou zde potkat skřítka zdejších minerálních pramenů Salingera,“ řekla Šimáčková.
V okolí se podle ředitelky infocentra nachází také spousta přírodních zajímavostí: „Za zmínku stojí Komorní hůrka a také přírodní rezervace Soos, která obsahuje různá rašeliniště a slatiniště.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
