Jana Kořínková: Znáte historii československého vynálezu, hry pexeso? První bylo s hrdiny mayovek!

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pexeso

Léto je čas, kdy se na dece u vody, nebo za deště v chalupě či chatě hrají stolní hry. S nejmenšími hráči to bývá často pexeso. Znáte jeho historii? A víte, že máme v regionu jednu z předních sběratelek? Pokud ne, potěší vás následující fejeton Jany Kořínkové.

Myslím, že je jen málo těch, kdo by neznali hru pexeso. A jistě je i málo těch, kteří by ji alespoň jednou nehráli. Ano, na stůl se rozloží lícovou stranou dolů většinou 32 dvojic různých obrázků jednoho motivu (květin, pohádek a mnoha dalších) a hráči postupně vyhledávají ty, které k sobě patří. Vyhrává ten, kdo těch dvojic najde nejvíc. Na prázdniny a dovolenou ideální hra.

Pexeso mělo propagovat nakladatelství

To ale nejspíš nevíte, že pexeso je československý vynález! Právě před padesáti lety spatřilo světlo světa díky dnes jeden a osmdesátiletému výtvarníkovi Zdenkovi Princovi. Když v roce 1965 začal pracovat v tehdy vzniklém nakladatelství Pressfoto, vyzvali ho, aby vymyslel nějakou hru, která by jeho činnost zpropagovala. Navrhl Obrázkovou mozaiku. Nápad se líbil, nikoli však název. A tak se inspiroval názvem tehdejší oblíbené televizní soutěže „Pekelně se soustřeď“, vytvořil z něj zkratku a písmeno K vyměnil za X a na světě bylo pexeso.

První byly mayovky, dnes je hra i z čokolády

V té době ovládli naši zem od Aše k Tatrám indiáni. Do kin totiž vtrhl Vinnetou a Old Shaterhand v „Pokladu na Stříbrném jezeře“ a následovaly je další zfilmované mayovky. Zdenek Princ vytvořil první pexeso ze snímků jejich hrdinů. Vyšlo v nákladu 10 tisíc kusů a záhy bylo vyprodané. A jak víme, nezůstalo jen u mayovek. Záhy mezi dětmi kolovalo pexeso dopravní a také pohádkové, tvořené nejpopulárnějšími postavičkami z večerníčků.

A dnes? Pexes je nepřeberné množství druhů: vedle oblíbených pohádkových či s přírodními a dopravními motivy jsou to pexesa ve stále nových verzích. Pexesem se prezentují různé organizace, firmy jimi propagují své výrobky, ale i zaměstnance. Vyšlo třeba pexeso s klikami od dveří, objevila se mini verze s kartami jeden krát jeden centimetr a jsou i čokoládová pexesa.

Sběratelka z Klatov patří k předním v zemi

V České republice existuje Klub sběratelů pexes, který pořádá vzájemná setkání a také mistrovství ČR v pexesu. Na jeho webových stránkách najdete kromě odkazů na zajímavá pexesa i seznam jeho členů. Mají svá pořadí podle toho, kolik souborů pexes vlastní ve své sbírce. Číslem 7 je Martina Špačková z Klatov, která pexesům propadla za vydatné pomoci svého manžela Romana. Má jich přes tři tisíce.
Ta mi také prozradila, že pexesa nemusí být jen známé čtverečky, ale také obdélníčky, šestiúhelníky, kolečka. Používají se nejrůznější materiály – nejčastěji papír, karton, ale jsou i pexesa dřevěná. Existují pexesa, kde musíte zapojit i sluch. Jsou to plastové krychličky, které obsahují různé kamínky a jinou chrastící náplň a hráč vyhledává druhou část páru podle zvuku, který vydávají. Martina je jednou dostala k narozeninám.

Od sběratelky pexes číslo 7 jsem se také dozvěděla, že v jedné sadě pexesa nemusí být jen nejznámější počet dvojic, což je 32. Bývá jich i více nebo podstatně méně. Nejtěžší je podle jejích slov tzv. „horké pexeso“, kdy jedna kartička má namalované bílé kostičky, poskládané do určitého tvaru a druhá to samé, ale v černé barvě, tedy v negativu. Těžká jsou také pexesa s japonskými znaky nebo hudební pexeso, kdy je na jedné kartičce obrázek k písničce a na druhé noty, které k ní patří. Také jedno z nejsnadnějších pexes se zvířátky má svou těžkou variantu, kdy je na jedné kartičce mládě a na druhé jeho zvířecí rodiče.

No, to není nic pro mě. I při tom nejjednodušším kytičkovém mě vnučky pokaždé rozdrtí.