Jaro a medvědi v ZOO se probouzejí

Pišta je, podle chovatele Václava Trejbala, medvěd, který si dokáže na podzim udělat největší vrstvu tuku, takže si může dovolit spánek trochu protáhnout. Spánek letos podle něj trval asi tři a půl měsíce, v minulých letech se medvědi do výběhu vydávali o něco dříve.

Logo|foto:Český rozhlas

Plzeňští medvědi začínají klimbat už koncem listopadu, mezi Mikulášem a Vánocemi přestávají jíst a usínají. Na odpočinek se pečlivě připravují už od podzimu. Chovatelé jim přilepšují ve stravě, aby si vytvořili patřičné tukové zásoby, huňáči si také vystýlají pelechy senem, listím a slámou. Medvědi se hned po svém probuzení nemohou pořádně nacpat. Překrmování nebo nevhodná strava by jim totiž nyní mohly vážně uškodit. Jejich metabolismus se musí nejdřív nastartovat.

Medvědí spánek je sice hluboký, ale ne trvalý. Jednou za čas se zvířata proberou ke kratší aktivitě, někdy vypijí teplou vodu nebo vločky a zas usnou. V peleších pochrupují sami nebo ve dvojicích, nejraději na boku stočení do klubíčka. V plzeňské ZOO spí od přelomu let 1999 a 2000 každou zimu. Mají hektarový výběh, největší v republice.

Logo|foto:Český rozhlas

Brtníci se do Plzně dostali před lety z různých míst a shodou okolností se tři jmenovali Míša. Chovatelé proto překřtili nejstaršího pětadvacetiletého Míšu na Pištu či Dědka. Dvacetiletý Míša číslo dvě, přestože je samec, se jmenuje taky Dáša nebo fučík a dvanáctiletému Míšovi zase nikdo neřekne jinak než Miky nebo hlubočák. Kromě toho žije v ZOO ještě Pištova sestra a zároveň celoživotní partnerka, pětadvacetiletá Zuzana - Mišta. Bez přezdívky jsou tu jen Eliška a Honzík.

Medvědi z této rodiny mají po českých hradních příkopech, zoologických zahradách a podobně na 20 příbuzných. Všichni pocházejí z již nežijícího páru, dovezeného z rumunských Karpat v roce 1976.