Jaroslav Havlíček: O marné lásce. Příběh jednoho zakázaného vztahu
V kupeckém domě na náměstí podkrkonošského Jivna vdávají jedinou dceru. Na svatbu je pozvána i tetička nevěsty, podivínská stará panna s vysoko vyčesanou černou parukou. Pozván je i bratranec, námořní kapitán, který ji prý v mládí velmi miloval. Dozví se svatebčané, jak to s nimi kdysi bylo?
Povídka O marné lásce vyšla spolu s dalšími pěti povídkami ve stejnojmenném povídkovém souboru.
Jaroslav Havlíček se narodil v roce 1896 v Jilemnici. Literární nadání zřejmě zdědil po svém otci, tamním učiteli, který napsal a vydal kroniku jejich města. Podkrkonošské maloměsto bylo velkým inspiračním zdrojem pozdějšího spisovatele. Tamní kolorit s jeho rázovitými figurkami měl dobře nakoukaný a zažitý. Jaroslav Havlíček v mládí rád kreslil, své zálibě se chtěl věnovat i v rámci dalšího studia. Praktičtí rodiče ale rozhodli jinak. Po maturitě na jičínské reálce absolvoval jednoroční abiturientský kurs při obchodní akademii v Chrudimi. Po skončení první světové války, kterou prožil částečně na frontě, nastoupil jako úředník do Živnostenské banky v Praze. Pečlivý úředník svou práci nesnáší, ale kvůli ženě a dvěma malým dětem v ní zůstává.
Psaní se Jaroslav Havlíček věnuje po nocích. Do literárního světa vstupuje velmi nesměle. První verše publikuje v roce 1924. Povídky mu vycházejí časopisecky od roku 1928. Svůj první román vydá Havlíček v roce 1935. Má se jmenovat Petrolejové lampy, ale nakladatel změní název na Vyprahlé touhy (pod názvem Petrolejové lampy vychází román až po autorově smrti). Následují romány Neviditelný (1937), Ta třetí (1939) a Helimadoe (1940), povídkový cyklus Neopatrné panny (1941) a novela Synáček (1942). Jaroslav Havlíček doufá, že po skončení války se bude moci věnovat jenom psaní a bude mít víc času na rodinu. Konce války se však nedočká, umírá předčasně v pouhých sedmačtyřiceti letech v dubnu 1943 zřejmě na zápal plic. Posmrtně bylo z jeho literární pozůstalosti sestaveno několik povídkových souborů - Zázrak flamendrů (1964), Prodavač času (1968) nebo Hodinky pana Balabána (1986).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
