Je starý přes 200 let, voní po hřebíčku a má neskutečnou paletu barev. Řeč je o klatovském karafiátu
V dobách největší slávy karafiátů ho pěstovala všechna klatovská zahradnictví a bezpočet zahrádkářů. Dnes už je oficiálních pěstitelů jen několik. Pro ty, kteří propadli kouzlu této květiny, je to však láska na celý život. Je tak šance, že klatovský karafiát díky nim budeme obdivovat i nadále. V čele těchto nadšenců stojí předseda Pěstitelů klatovských karafiátů Peter Pošefka.
„Pěstování karafiátů se věnuji už 32 let. Když jsem přijel do Klatov, tak jsem první rok navštívil výstavu klatovských karafiátů. A protože jsem od malinka měl rád květiny, tak jsem si koupil jeden v květináči. Vím, že to byla P1 – volnost. To je bílý karafiát s takovým růžovo-červeným čárkováním. Když už jsem je namnožil, tak jsem si musel pořídit zahradu, abych je mohl pěstovat,“ zavzpomínal Peter Pošefka.
Barevnost klatovských karafiátů je opravdu pestrá. „Je to něco úžasného. V podstatě, pokud je květenství v plné síle a návštěvník projde výstavní zahradou, tak by měl najít úplně všechny barvy, které existují, mimo tří, které snad nikdy nebyly vypěstované. Karafiát není zelený, modrý a černý,“ uvedl Peter Pošefka, kterému se povedlo vyšlechtit i některé nové druhy karafiátů.
„Mám pět druhů svých nových klatovských karafiátů. Šlechtění je složitější. Kdyby to bylo jednoduché, neměli bychom 60 odrůd karafiátů, ale třeba tisíce. Složité to není na fyzickou práci, ale na dobu, protože pokud chceme vyšlechtit nový druh klatovského karafiátu, tak jediná možnost je výsevem ze semínek,“ vysvětlil Peter Pošefka.
K vypěstování nové odrůdy vede dlouhá cesta
Jak nám vysvětlil Peter Pošefka, když například získáme sto semínek, tak první rok se musí zamrazit, aby se zničily všechny bakterie a plísně. Druhý rok se provede výsev s tím, že v tom samém roce vyroste pouze deseticentimetrová sazenice. Samotný květ vykvete až ve třetím roce.
„Jenže přibližně až sedmdesát procent je to původní drobnokvětý francouzský karafiát, ze kterého je vyšlechtěný náš klatovský karafiát, takže ve třetím roce 70 % končí v popelnici. 29 % vezme geny po jednom nebo druhém karafiátu, kde nastalo přepylení, takže v podstatě zůstává jedno procento, že to bude nový druh klatovského karafiátu. Když už se to jakoby povede, tak on si vzpomene na geny svých rodičů a prarodičů, změní podkladní nebo doplňkovou barvu a stejně skončí v popelnici. Takže sedm let a výsledek je popelnice. A začínám zase znovu,“ popsal pěstitel.
Ačkoliv je pěstitelství klatovských karafiátů během na dlouhou trať, svých snů a přání se rozhodně žádný z pěstitelů nevzdává. Platí to i u Petera Pošefky, který by si moc přál vypěstovat modrý karafiát. Jak ale řekl, zatím se mu to za celých třicet let nepodařilo.
Oficiálních pěstitelů klatovských karafiátů už je jen devět
Petr Pošefka se o budoucnost klatovských karafiátů nebojí: „Letošní rok byl velice úspěšný, protože se nám podařilo získat dva nové členy. Takže předpoklad, že někdo i po nás bude klatovské karafiáty pěstovat je. Generačně se to vždy obmění, takže kolem deseti lidí se vždycky najde, kteří klatovské karafiáty dělají.“
Klatovské karafiáty kvetou zhruba jen tři týdny na přelomu června a července. Lidé si je mohou každý rok prohlédnout třeba na klatovské pouti, a to přímo ve výstavní zahradě karafiátníků naproti muzeu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.