Jediná v Plzeňském kraji. Seznamte se s houslařkou z Plzně

11. leden 2022 20:44, aktualizováno

Jsou profese, v kterých si většina z nás dokáže představit spíše muže než ženy. Už jste někdy potkali nějakou zednici, slévačku nebo pokrývačku? I Pavlína Sikytová z Plzně se může pochlubit něčím, co dělají daleko častěji muži, staví i spravuje housle nebo violy. Je totiž houslařkou.

„V Plzeňském kraji jsem asi jediná žena. Zaslechla jsem, že ještě jedna dívčina je možná z Horažďovicka, která se ale ještě učí. To že opravuji housle a violy byla náhoda. Hrála jsem na housle, ale tíhlo mě to k manuální činnosti. Když byl čas rozhodnout se pro povolání, domluvily jsme se s maminkou, že se zajedeme podívat do Lubů. Tam mě to oslovilo, protože tam byla možnost dělat nástroje samostatně a nejen v továrně,“ popsala začátek své houslařské cesty Pavlína Sikytová.

Dílnička Pavlíny Sikytové je velmi malý prostor, kde má své místo ponk, věšák na housle a vitrína. Ke své práci toho totiž houslařka příliš nepotřebuje. „Je to ruční práce, takže stačí nářadí, které se vejde do regálu s policemi, nebo to houslaři mají na deskách na zdi. Pak samozřejmě nějaká skříň, která je izolovaná od prachu, protože tam přijdou nalakované nástroje,“ vysvětlila Pavlína Sikytová.

Zachránit se dají všechny nástroje

„Každý nástroj se dá opravit, otázkou je, zda se to vyplatí. To poznáme, až se dá nástroj dohromady. Záleží, co od toho lidi očekávají. Myslím, že nástroj by se měl určovat hlavně podle zvuku. Samozřejmě estetická stránka je taky velmi důležitá, ale to už jsme u nějakých mistrovských nástrojů,“ řekla Pavlína Sikytová s tím, že když byla mladá, bála se s mistrovskými nástroji pracovat. Dnes s léty zkušeností už se nebojí, stále k nim má ale velkou úctu a respekt. Nejdražší, který zatím opravovala, byl italský nástroj za skoro půl milionu korun. Standardně ale pracuje s houslemi či violami, jejichž cena se pohybuje okolo 60 až 100 tisíc korun.

„Dnes se převážně věnuji dětem a studentským nástrojům, abychom si vybudovali klientelu na mistrovské nástroje. Tím, že si děti neuměly naladit nástroj nebo nebyly dlouho u učitele a měly jen on-line výuku, tak tam padaly krky, praskaly kobylky a tak dále, takže práce bylo nad hlavu,“ dodala Pavlína Sikytová a za zvuku Braniborských koncertů vzala do rukou další nástroj, aby mu mohla vdechnout nový život.

autoři: Jan Markup , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio