Jedinečný muzikant a člověk jménem Zdeněk Bláha

03301841.jpeg

Muzikant, skladatel, kapelník a v neposlední řadě dlouholetý hudební redaktor Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Bláha. I ve svých 85 letech má elánu a optimismu na rozdávání. Možná je to tím, že patří ještě ke generaci lidí, která si pamatuje těžké roky během druhé světové války. Nebo jeho vrozeným humorem a nadhledem spolu s jeho celoživotní láskou – lidovými písničkami.

Natáčel jsem doslova, a pan Zdeněk Bláha mi určitě odpustí, s žijící legendou v oblasti folkloru, lidových písní a tradiční hudby. Jen připomenu, že například jeho pořad „Hrají a zpívají Plzeňáci“ vysílal Český rozhlas Plzeň každou sobotu neuvěřitelných 40 let. Od roku 1958. Při rozhovoru se Zdeňkem Bláhou vás ale nečeká jen ohlížení zpátky. Je v plném pracovním zápřahu a na bilancování včetně kulatého jubilea prostě nemá čas.

Dodnes připravuje nebo spolupracuje na dalším svém dnes už dospělém rozhlasovém „dítěti“ – pořadu Špalíček lidových písní. Zaznamenal přes tisíc lidových písní a jeho přínos folkloru je prostě, i díky rozhlasovým archivům, nesmazatelný. Přesto si Zdeněk Bláha zachoval skromnost a zdravý odstup.


Já se pořád považuju hlavně za takovýho vesnickýho muzikanta, kterej než rozvíjí to, co slyšel u starých muzikantů, u starých dudáků. Z toho dodnes vycházím.

Jak se ale Zdeněk Bláha vlastně k hudbě dostal? Jak i dnes po mnoha desetiletích barvitě popisuje, byl to tátův příkaz a na začátku si prošel „dril s houslemi“. Hudební geny po otci se ale brzy projevily. Jeho tatínek, místní holič, byl v Horní Bříze kapelníkem a hrál na několik hudebních nástrojů.

V deseti letech začal Zdeněk Bláha dojíždět do plzeňské hudební školy, později absolvoval konzervatoř. Do jeho hudebního arzenálu dodnes patří housle, kytara, kontrabas, klavír, viola a samozřejmě dudy.


Můj táta byl pytlák, pytlák jsem já, pytlák jsem já, pytlák jsem já, zastřelil jelena a srnce já, a srnce já a srnce já. Zastřelil jelena a já srnce, proto jsme zavřený v Rakovníce.

Zapsal nebo zaznamenal přes tisíc lidových písní. Která ale byla tou první?

Zdeněk Bláha dnes

V holičství svého tatínka v Horní Bříze Zdeněk Bláha už od mala nasával atmosféru lidových písniček. Jak říká, jeho táta byl víc muzikant než holič a v holičství se scházeli muzikanti z celého okolí. Úplně první lidovou písní, kterou Zdeněk Bláha zapsal už v deseti letech, byla lidovka místního pytláka. Malému Zdeňkovi ji prý zpívával, když když měl napěněné tváře před holením.

Vitalitu a optimismus celoživotního rozhlasáka Zdeňka Bláhy nejlépe poznáte, když si přehrajete záznam našeho rozhovoru.

Spustit audio
autor: Pavel Halla