Jedna z nejstarších románských staveb v Čechách - kostel ve Svojšíně
Název obce Svojšín pochází zřejmě od jakéhosi Svojše, který vlastnil majetek a říkalo se Svojšův dvůr. Název se postupně vyvíjel až k německému Schweißing a českému Svojšín.
První písemná zmínka o Svojšíně je z roku 1175. „Ale například z kostela víme, že dřevo na stavbu věže bylo smýceno už v roce 1149, takže ten Svojšín je opravdu velice prastarý,“ říká starosta Karel Petráň. Svojšín byl také významné šlechtické sídlo, byť se jedná o poměrně malou obec. „Má zhruba 440 obyvatel. Máme tady školu, mateřskou školku, máme tady vlakovou stanici, autobusové spojení, máme všechny možné základní atributy dostupného bydlení,“ pochvaluje si starosta.
Dominantou Svojšína je zámek, který se tyčí na místě, kde kdysi byla tvrz. „Zámek byl z původní tvrze několikrát přestavován. Největší přestavba byla v roce 1723, kdy byl zámek dostavěn do dnešní podoby. Největší zásluhu na tom měla tehdejší vlastnice panství Juditha Theresie Příchovská,“ doplňuje Karel Petráň.
Obcí teče řeka Mže. „Je to genius loci a zřejmě i důvod, proč se tady naši předci usadili,“ říká starosta. Další dominantní památkou je kostel svatého Petra a Pavla. „Je jedním z nejstarších románských staveb v Čechách. Je zachovaná velká část kostela z původní románské doby,“ přibližuje Karel Petráň. Hned vedle kostela stojí stará fara, která je také kulturní památkou. Pamětihodností, které stojí za pozornost je v obci požehnaně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
