Jedno z Ježíškových vnoučat splnilo další přání v Senior centru v Plzni

Ježíškovým vnoučetem se stala Dagmar Štěpánková z Nepomuku, která se do charitativního projektu zapojila poprvé. Radost udělala panu Junkovi, který si přál holicí strojek.

V Plzeňském kraji splnila Ježíškova vnoučata téměř 600 přání|foto: Martina Klímová

„Uviděla jsem to na internetu a přišlo mi to hrozně hezké udělat radost lidem, kteří nikoho nemají, či za nimi na Vánoce nikdo nemůže nebo nechce přijet. Já už nikoho z prarodičů nemám, takže toto setkání je milé. Pán si přál holicí strojek, že prý už v jeho věku není holení žiletkami to pravé. Tak teď to bude mít jednodušší,“ řekla Dagmar Štěpánková.

Starší klienti centra potřebují velkou péči. I s běžnými denními úkony od hygieny až po oblékání jim musí pomáhat sociální pracovnice. Jednou z nich je Jana Kuchárová: „Pan Junek se doteď holil jednorázovými žiletkami, ale když měl delší vousy, šlo to s ním špatně. Holicí strojek je pro něj ideální. Při holení mu musíme pomáhat.“

Někomu něco dát je mnohdy větší radost než něco dostat

I zdánlivě malé dárky dokážou na tváři vykouzlit úsměv a potěšit. „Pro toho obdarovaného je to moc šikovné. Mám radost, že si na mě někdo vzpomněl. Moc děkuji,“ řekl pan Bohuslav hned po té, co holicí strojek za pomoci pečovatelky otestoval.

V Horní Bříze na severním Plzeňsku nadělovala Ježíškova vnoučata

• Upravit
• Smazat

Poznat zručného člověka, například švadlenu nebo kutila, který mi pomůže upravit můj mechanický vozík tak, abych v něm vydržela sedět co nejdéle. Tak zní jedno z přání, které letos směřovalo k Ježíškovým vnoučatům.

Paní Štěpánková má z reakcí pana Junka radost. Společně se svojí maminkou ale prý vybraly v projektu Ježíškova vnoučata dárků hned několik.

„Vybraly jsme toho víc, akorát to bylo z větší dálky a tak jsme posílaly balíček poštou. Jsem ráda, že se můžu tady s pánem osobně setkat. Je to mnohem hezčí, než jen poslat balík a nevidět se. Jestli se na nás příští rok dostane nějaký dědeček nebo babička, určitě se zase zapojíme. A není problém někdy se sem za panem Junkem zase přijít i jen tak podívat,“ uzavřela Dagmar Štěpánková.