Ještě ne všude, ale rostou. Houbařům nastávají dobré časy
Intenzivnější deště a ochlazení přispívají k regeneraci podhoubí a růstu hub. Podle mykologa Zdeňka Hájka se houbaři leckde radují z celé plejády letních i raně podzimních druhů hub.
„Čekal jsem to ale ještě o trochu lepší, zatím nejde o plošný výskyt hub. Jsou místa, kde vlezete do lesa a nasbíráte košík nebo dva hub. Pak popojdete o kus dál a není tam téměř nic,“ říká Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň. Z míst, kde houby rostou, lidé nosí zejména pravé hřiby. Hodně se vyskytují také křemenáče a dále holubinky, strakoše, klouzky, různé druhy muchomůrek a některé ryzce.
Objevily se už i první otravy po konzumaci jedovatých nebo nejedlých druhů
„Otravy zatím nejsou smrtelné, ale způsobily velmi nepříjemné žaludeční potíže. Víme o problémech po konzumaci hřibů kříšťů, zaznamenal jsem zprávu o lehké otravě z hřiba medotrpkého. Jedná se o tzv. barevný hřib a je mi záhadou, že přes výrazně hořkou chuť ho někteří dokážou sníst. Také kříšť je hořký. Potíže může vyvolat i hřib plavý,“ upozorňuje předseda plzeňského Mykologického klubu a doporučuje sbírat pouze hřiby „praváky“ s bílou dužninou.
Na které zajímavé nebo méně obvyklé druhy hub teď můžeme v lese narazit? Poslechněte si záznam houbařské poradny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
