Jiří Lábus se před představením nedívá do zrcadla, prý by měl zkažený celý večer

11. červenec 2019

Na Humoriádu se těší pokaždé, protože se díky telefonátům uslyší aspoň na dálku s lidmi, které by jinak nepotkal. Rád si poslechne jejich příběhy, a jak vnímají jeho role. Často líčí i řadu dalších historek během doby, kdy posluchačům nabízíme písničky.

Jiří Lábus tvrdí: „Každý si myslí, že dělat humor nic není, ale je. Humor je velmi těžká disciplína, důkazem je to, že na celém světě je daleko méně komiků než dramatických herců.“ Rád vzpomíná na setkání s Oldřichem Kaiserem a Jiřím Kornem u pořadu Možná přijde i kouzelník. „Byla to krásná doba, ještě jsem měl černé vlasy a bylo mi o třicet let míň.“ Nikdy to nebyla improvizace. Když scénky napsali, pak je několik dní secvičovali ve zkušebně Československé televize v Praze na Kavčích horách. Mnohdy ještě tam přibyly další vtipy a hlášky.

Studio Ypsilon

Ve studiu Ypsilon, kde hraje divadlo už desítky let, má na jevišti nejraději prostor hned u hlediště, kde může být v přímém kontaktu s diváky. Před vystoupením se skoro nelíčí, nerad se dívá do zrcadla, „to by měl zkažený večer“. Jeho kostýmy jsou většinou jednoduché, pokud se nejedná o dobovou hru. Po představení si dá rád něco malého k jídlu ještě v šatně, pivo v divadelní kavárně a doma už po představení nejí. Proslavený je jeho stolek v pánské šatně. Jsou na něm desítky věcí, ve kterých se vyzná jen on sám.

Řidič, který nesmí řídit

Už odmala nerad plave a nekoupe se v hluboké vodě. Není ani řidičem, i když je majitelem řidičského průkazu. Ten ale dostal v roce 1973 jen pro účely natáčení filmu Zatykač na královnu, kde hrál psychopata, který dodávkou srazil dívku. Zkoušky tehdy zařídila Barrandovská studia a po složení testů musel Jiří slíbit, že se, kromě natáčení, už za volant neposadí. Proto i na vysílání Humoriády a do divadla, kde jsme natáčeli, jezdí tramvají. Z veřejných dopravních prostředků má i řadu veselých historek. Jednu z nich si můžete poslechnout v reportáži.

Spustit audio