Jiří Stočes: Hlavní vchod na hlavní nádraží v Plzni je teď vchodem vedlejším - to přece nedává smysl?!

Předně chci vyseknout poklonu pánům Janu Baštovi a Rudolfu Štechovi, kteří plzeňské nádraží na počátku minulého století navrhli a postavili. Už tehdy to byla naprostá pecka, jak dokládá množství dobových fotografií a pohlednic. Výpravní budova s dominantní kopulí se stala plným právem v roce 2000 kulturní památkou. Ale nejde jen o ni, geniální je už samo víceúrovňové řešení budovy a nástupišť. Takové nádraží prostě jinde jen tak nenajdete!

Nádraží není tržnice ani obchodní dům

Současná přestavba plzeňského železničního uzlu jeho historickou podobu respektuje, což je samozřejmě dobře. Nádraží se tak nestává tržnicí ani obchodním domem jako jinde. Spodní hala ohromuje svojí klenbou i původní výmalbou, v horní se čas od času objeví zajímavá výstava. Klidně by jich mohlo být více, třeba na úkor nyní aktuálních předvolebních plakátů. Obchody a stánky jsou umístěny v původních prostorech a až na dvě tři výjimky v horní hale nepůsobí nevkusně. Výborně sem zapadá i nádražní restaurace, či spíše jídelna, která si kromě historizujícího interiéru zachovává i lidový charakter. Takových dnes také mnoho není. Na většině nádraží, a to i u krajských měst, restaurace zmizely. V Praze na tzv. hlaváku sice najdete dvě, ale obě výrazně dražší.

Jiří Stočes: Modernizace čili odlidštění?

• Upravit
• Smazat

Víte, jak se prázdninám říkalo ve starém Římě a Řecku? A jak se jim dnes říká v Holandsku, Bulharsku nebo ve Slovinsky? A co ta slova znamenají? Historik Jiří Stočes se rozhodl zahájit prázdniny malou jazykovědnou exkurzí

Nově postavená nástupiště plzeňského nádraží mohu jen pochválit, zvláště ta se slepými kolejemi za výpravní budovou se mi vysloveně líbí. Jak by ale řekla moje pořádkumilovná manželka, klíčová je údržba. Po zmizelých dřevěných přechodech v úrovni kolejí se mi sice bude trochu stýskat, ale uznávám, že nebyly dvakrát bezpečné.  

Hlavní vchod se stává vedlejším

Škoda jen, že prostor před hlavní vstupem do nádraží, tedy místo mezi oběma viadukty, zůstává i nadále pouze parkovištěm, byť lépe řešeným. Původně zde bývala zastávka tramvají a při troše invence by se sem jistě mohla vrátit. Cestující vlakem totiž většinou používají veřejnou dopravu i k cestě na nádraží. Současná zastávka tramvaje přitom nutí lidi s kufry a batohy k poměrně dlouhé a ne zrovna příjemné cestě přes boční vchod do podchodu. Celá stavba tak ztrácí svoji logiku – hlavní vchod bude využíván jako vedlejší a naopak. 

Posadit? Leda na schody…

Co však na plzeňském nádraží chybí snad ještě více než jinde, jsou lavičky. Pohled zejména na zahraniční turisty posedávající na zemi či na schodech z dolní haly do horní působí značně neutěšeně. Malá čekárna, zastrčená v horní hale, problém neřeší. V létě lze využívat lavičky na perónech, ovšem pouze za předpokladu, že světelná tabule ve spodní hale včas oznámí, z jakého nástupiště vlak pojede. Netuším, proč se s touto klíčovou informací stále více otálí, nejednou mi byla prozrazena až pár minut před odjezdem vlaku. Přitom třeba v Německu jsou čísla nástupišť, respektive kolejí, součástí grafikonu a běžně je najdete u každého údaje o odjezdu vlaku – ať už na internetu či v tištěných letácích. Rozhlasem se pak hlásí pouze mimořádné změny. Každopádně dlouhé nervózní postávání v davu uprostřed haly cestující určitě netěší a hromadný úprk na nástupiště představuje zvláště pro lidi se sníženou pohyblivostí zbytečný stres.

Nejrušnější přechod v Plzni přechodem není

Ještě absurdnější je situace před vchodem do podchodu z Šumavské ulice. Jedná se o místo, kde v Plzni každý den přechází vozovku snad nejvíce lidí, kolikrát tvoří i jakýsi kontinuální průvod. Přesto zde není ani zebra, natož pak nějaký semafor. Z hlediska dopravních předpisů nejde o přechod, přednost mají vozidla na silnici. Většina řidičů sice chodce obětavě pouští, ale některým záhy dojde trpělivost a prostě vyrazí. Svoji přednost před chodci si zde hojně vynucují řidiči trolejbusů, opět ne všichni, ale zažil jsem i poměrně drsné případy.

Tenhle přechod-nepřechod tam takhle funguje už několik let. My Plzeňáci si zvykneme na leccos, ostatně pořád je to lepší, než ten absurdní podchod pod křižovatkou, co zde býval dříve. Ovšem turistům, kteří do Plzně dorazí naneštěstí vlakem, se dostane hned poté, co vyjdou z nádraží, poněkud šokujícího uvítání. No, aspoň budou hned vědět, jak to u nás chodí…