Jitka Moučková se nejvíc nasměje při dabování milostných scén

12. září 2017
Jitka Moučková

Každý televizní divák už někdy její hlas slyšel. Propůjčuje ho celé řadě zahraničních hereček. Na svém kontě má stovky dabingových rolí a jejím hlasem česky mluví například Scarlett Johanssonová.

Český dabing kdysi patřil ke světové špičce

Podle Jitky Moučkové se dobrý dabing pozná jednoduše: Ani si nevšimnete, že filmové postavy mluví v jiné řeči, než je jejich mateřština. Česká jazyková verze vám natolik splyne s dějem, že ji vůbec nevnímáte.

První větší dabingovou rolí Jitky Moučkové byla česká verze seriálu Tohle je můj život, kam si jí vybrala režisérka Jana Semschová.

Specifickou disciplínou je dabing animovaných filmů. Tam se většina herců natolik pitvoří, že je ani nejde poznat. V záznamu rozhovoru můžete slyšet, jak rychle Jitka Moučková přepne do hlasové polohy, při níž dabuje animovanou Amy v seriálu Futurama.

Jaké jsou předpoklady dabingového herectví?

Ne každý filmový herec může dělat dabing, ne každý dabér může hrát ve filmu. Jde o různé herecké disciplíny, které vyžadují jiné předpoklady. Pro dabing je důležité umět perfektně číst text, rychle se v textu orientovat, mít pozorovací talent nebo například schopnost empatie. Je nutné se téměř okamžitě umět vcítit do role a velice rychle reagovat na změny nálad herce na obrazovce. Nejtěžší ovšem je tohle všechno spojit dohromady.

Jitka Moučková při dabingu seriálu Teorie velkého třesku

Moderní technika sice umožňuje některé nedokonalosti synchronu dorovnávat, ale i to musí být s rozumnou mírou, jinak to nezní přirozeně.

Dabing se rapidně zrychlil

Jitka Moučková začínala točit dabing kolem roku 2000 v České televizi, kde se v té době ještě používal smyčkový dabing. Herec tedy předem viděl určitou scénu z filmu, mohl se podívat, o co se v ději jedná, jakou intonací se mluví a pak se scéna pustila znovu a dabér teprve zkoušel roli namluvit česky. Navíc bylo herců ve studiu několik a mohli na sebe vzájemně reagovat.

V komerční sféře se dabuje tzv. kontinuálně. Herec je ve studiu sám, dostane text, kde jsou časové údaje jednotlivých replik a dabuje pouze svou roli tzv. z voleje. Film se přehrává od začátku a „jede" se dál a dál tak dlouho, dokud dabér neudělá nějakou chybu. Pak se film o kus vrátí a chyba se opraví. A znovu se jede dál. Tenhle postup má jedinou výhodu - rychlost. Chybí ale například interakce s dalšími postavami.

Odlišnou disciplínou je dabing pro kina, kde je na velkém plátně vše vidět velmi podrobně. Tam se i dnes hlídá preciznost synchronu a hlasového výrazu.

„Užívala jsem si dabing seriálu Most“

Jitka Moučková například dabovala ve švédsko-dánském seriálu Most, kde má hlavní vyšetřovatelka (hraje jí Sofia Helin) Aspergerův syndrom. Jitka se musela natolik vcítit do role, že i ona sama v sobě silně tlumila emoce. Druhou hlavní postavu tohoto seriálu daboval Igor Bareš. Ve skutečnosti se s ním Jitka Moučková nikdy nepotkala a vzájemně se neznají. Při namlouvání své role byl ve studiu každý sám.

V dobrém dabingu se do české verze převádí nejen řeč, ale i pláč, smích, nádechy, nebo třeba zrychlený dech při běhu, ale: „Dýchat třeba pět minut, to je na omdlení," upřesňuje Jitka Moučková.

Jitka Moučková se v soukromém životě zajímá o výcvik psů a relaxuje při jízdě na koni. Když jsem poslouchal její vyprávění, napadlo mě, že český dabing zdaleka nezní špatně na to, v jakých podmínkách se často tvoří. Během natáčení rozhovoru jsem navíc zažil několik svých rozhlasových „poprvé“: Poprvé mě na místo dovezla respondentka svým autem a poprvé jsme natáčeli venku v zahradní restauraci, což je na zvukovém pozadí poznat.