Josef Václav Sládek se stal zakladatelem české poezie pro děti. Jeho jednoduché a rytmické verše byly také mnohokrát zhudebněny
„Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les…“, tak začínají nejslavnější verše spisovatele Josefa Václava Sládka. Narodil se 27. října 1845 ve Zbirohu.
Rodiče z něj chtěli mít kněze. On si ale vybral studium filozofie, matematiky a přírodopisu, a tak se rozešli ve zlém. Sládek se vydal na dlouhou dobrodružnou výpravu do Ameriky. Cestoval, živil se, jak se dalo, zajímal se o osudy Indiánů a černochů i o život Čechoameričanů.
Po návratu do vlasti se usadil v Praze na Smíchově. Oženil se s Emilií Nedvídkovou, ta však při porodu zemřela i s dítětem. Jeho druhá žena Marie Veselá pocházela po matce ze sklářského rodu Kavalírů.
Sládek vyučoval angličtině, překládal, působil jako redaktor Národních listů a časopisu Lumír. V časopisech uveřejňoval své básně, povídky a články. Sládek se stal zakladatelem české poezie pro děti. Jeho jednoduché, rytmické a melodické verše byly také mnohokrát zhudebněny. Jejich častým námětem je domov, dětství nebo rodný kraj.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
