Jubilanti František Hyndrák a Jiří Fišer

Učitel a sbormistr František Hyndrák

Před devíti lety, v roce 2007, rokycanské dudácké muziky bohužel navždy opustil jejich zakladatel František Hyndrák, který by 14. února tohoto roku oslavil 95. narozeniny. Byl absolventem učitelského ústavu v Hořovicích, kde studoval u skladatele Jindřicha Ference, a Vysoké školy pedagogické v Praze, obor český jazyk – hudební výchova. Po studiích celých čtyřicet let působil jako učitel a sbormistr, nejprve na rokycanské odborné rodinné škole a postupně na všech zdejších základních školách.

František Hyndrák|foto: archiv souboru Rokytka

Zakladatel kapely Rokytka

První lidovou muziku založil v Rokycanech v roce 1971 po vzoru dudácké kapely Prácheňského souboru ze Strakonic a s jejím uměleckým vedoucím Josefem Režným pak dlouhodobě spolupracoval. František Hyndrák se uplatnil i jako upravovatel lidových písní, z nichž mnohé jsou na repertoáru souboru dodnes.

Sběratel lidových písní

Od 80. let minulého století se František Hyndrák věnoval sběrům lidových písní, ze kterých sestavil a v roce 1996 s podporou souboru také vydal regionální antologii s názvem Co se zpívalo na Rokycansku. Kromě vlastních terénních zápisů zde využil i historické záznamy regionálních sběratelů Josefa Hyláka, Martina Kozáka, Emanuela Jaňoura, Josefa Bartovského, Bohuslava Vyhlídky a Václava Vainara. V rukopisech zatím zůstávají Hyndrákovy poznámky k výročnímu zvykosloví v našem kraji, stejně jako studie Rokycany sobě (1989) a Hudba v okrese Rokycany (1992), mapující hudební historii Rokycanska od středověku až do současnosti.

(Věčně) mladý houslista Jiří Fišer

Jiří Fišer byl dlouhá léta výhradním autorem hudebních úprav rokycanských folklorních souborů. Narodil se 11. února 1956 v Rokycanech. Vystudoval hru na housle na plzeňské konzervatoři ve třídě Miloše Macháčka a později tentýž obor na Hudební akademii múzických umění v Praze u prof. Antonína Moravce. Spoluzakládal Sukův komorní orchestr, dlouhá léta byl primariem vynikajícího Doležalova kvarteta. Jiří Fišer dodnes pedagogicky působí na hudebním Gymnáziu Jana Nerudy v Praze a na Pražské konzervatoři.

Skladatel a upravovatel lidových písní

Od roku 1971 do poloviny 80. let byl Jiří Fišer prvním houslistou a později i uměleckým vedoucím lidové muziky tehdejšího Souboru písní a tanců při ODPM v Rokycanech, dnešní Rokytky. V letech 1976–1980 spolu s choreografem a muzikantem Pavlem Kantoříkem převzal umělecké vedení rokycanského souboru. Vytvořili úspěšné bloky Šupity, šupity, brabec (1978), Byla vojna (1983) a další. Ani později však Jiří Fišer spolupráci s Rokytkou nepřerušil. Na jeho hudbu vznikly choreografie Věry Svobodové (Takhle v Rokycanech 1990, Kateřinská zábava na Padrti 1991), Evy Rejškové (Skočná 1973, Huláni 1997), Daniely Stavělové (Řemesla 1989, Balady 1999) nebo Romany Šlapákové (Jihočeská kolečka 1988, Prácheňská suita 1993).

Rodinná studánka

V 80. letech po odchodu do Prahy se Fišer jako houslista a zpěvák uplatnil i v pražském souboru Chorea Bohemica pod vedením Jaroslava Krčka a Aleny Skálové. Později založil lidovou muziku Studánka (1983–1986), jako skladatel spolupracoval s kapelou Špalíček a vysokoškolským souborem Gaudeamus, kde se znovu už jako spoluautor setkal s choreografkou Alenou Skálovou (Čertovská suita 1992, Dobré jídlo, dobré pití, základ všeho živobytí 1993, Pocta panu Erbenovi 1995). Příležitostně vystupoval i s Musicou Bohemicou a se svojí rodinnou kapelou se syny, vynikajícími houslisty Janem a Jakubem a zpěvačkou, manželkou Aničkou.

Poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný jubilantům Františku Hyndrákovi a Jiřímu Fišerovi!