Jubilanti Mariana Klementová a Miroslav Šimandl spojili svůj život s folklorem

Miroslav Šimandl byl dlouhá léta jako umělecký vedoucí spojen se souborem Jiskra Plzeň a posledních čtrnáct let je kapelníkem Plzeňského MLSu – Malého lidového souboru. Narodil se před 70 lety, 29. ledna 1953. Je absolventem Vysoké školy dopravní v Žilině. Od dětství ho totiž vedle lásky k muzice provázela také vášeň pro koleje a vláčky. Prošel řadou profesí spojených se železnicí, až se vypracoval na přednostu stanice Plzeň – Hlavní nádraží. Pak působil jako učitel na Střední průmyslové škole dopravní.

První hudební úpravy lidových písní z pera Miroslava Šimandla jsou v rozhlasovém archivu datovány rokem 1977 a realizoval je s kapelou souboru Jiskra, v němž od roku 1961 působil jako houslista, kontrabasista a později byl jeho uměleckým vedoucím. Jako autor hudebních úprav dlouhá léta spolupracoval také s dětskými soubory, především plzeňskou Jiskřičkou, Stodským dudáčkem a kapelou Notičky z Řevnic.

Vzor ve Zdeňku Bláhovi

Jak Miroslav Šimandl vždy zdůrazňuje, velký vliv na něho měla především tvorba Zdeňka Bláhy. Sešli se pak spolu jako kolegové v hudební redakci plzeňského rozhlasu. Miroslav ale nežije minulostí. Stále komponuje, pravidelně natáčí pořady pro Český rozhlas a především koncertuje s kapelou Plzeňský MLS, ve které v roce 2009 spojil síly se svým synem Miroslavem a dalšími výbornými muzikanty jeho generace.

Škoda Plzeň jako „folklorní“ značka

Tanečnice, zpěvačka a choreografka Mariana Klementová se narodila před 85 lety, 9. února 1938 v Plzni. Po gymnáziu – tedy tehdejší Střední všeobecně vzdělávací škole – absolvovala Vyšší pedagogickou školu a pak PF v Plzni. Působila jako učitelka na základních školách v Hrdlovce na Duchcovsku a v Plzni, pak jako odborná asistentka na plzeňském Pedagogickém institutu a PF.

Soubor Škoda 1956|foto:Osobní archiv M. Klementové

Byla zakládající členkou souboru Škoda Plzeň, kde působila v letech 1954–1969. Soubor vyrostl do jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů západočeského folklorního hnutí.

Plzeňské tance

Pro soubor Škoda v padesátých a šedesátých letech vytvořila Mariana Klementová svoje první choreografie českých lidových tanců. Později se soustavně věnovala především výchově mladé generace. Byla uměleckou vedoucí dětského souboru Jiskra Plzeň (1958–1974), kde vychovala budoucí osobnosti západočeského folklorního hnutí, třeba choreografa Miloše Vršeckého. Celá desetiletí v souborovém repertoáru zůstaly její Plzeňské tance z roku 1962 s hudbou Josefa Vršeckého či o deset let mladší Lucie na hudbu Václava Čtvrtníka. Za svou tvůrčí i pedagogickou práci dostala Mariana Klementová řadu ocenění. Její vzpomínky byly v roce 2019 zachyceny v rámci projektu Tíha a beztíže folkloru Etnologického ústavu AV ČR.

Za folklorní redakci plzeňského rozhlasu oběma jubilantům ze srdce přejeme vše dobré, hlavně pevné zdraví a hodně radosti s lidovou hudbou a tancem!