K jubileu sběratele lidových písní Josefa Hyláka

11. leden 2023

Před koncem minulého roku, 29. prosince 2022, uplynulo 170 let od narození učitele, regionálního buditele a národopisce Josefa Hyláka. Ten byl kromě jiného zapáleným sběratelem folkloru i dokladů hmotné lidové kultury severního Plzeňska. Pyšní jsou na jeho zakladatelské dílo zejména v místech jeho učitelského působení v Němčovicích a Radnicích na Rokycansku.

Josef Hylák se narodil 29. prosince 1852 v Poličce na Vysočině jako syn učitele. Ve čtyřech letech mu zemřel otec a matka se se čtyřmi dětmi jen těžce protloukala. Josef se dobře učil a toužil po vzdělání, vychodil ale jen hlavní a nižší reálnou školu v Poličce. Pak se vyučil uměleckému řezbářství, pracoval v oboru, podporoval matku a stále se intenzivně vzdělával. Až velký nedostatek učitelstva otevřel Hylákovi v roce 1874 konečně cestu k vysněné profesi. Na vlastní žádost dostal místo výpomocného učitele v Poličce a pak v blízké Korouhvi.

Němčovický učitel

Po složení předepsaných zkoušek se Hylák stal správcem jednotřídní školy v Crhově na Moravě a pak vyučoval v Dýšině u Plzně a v Chrástu. Od 1. března 1880 byl 25 let řídícím učitelem v Němčovicích. Postaral se o zvelebení školy, psal vlastní učebnice a jako zručný řezbář pro své žáky zhotovoval pomůcky. Vychovával je k samostatnosti a sebevzdělávání. Starší generaci poučoval v hospodářských oborech, ve zdravotnictví i politice. Založil němčovickou hospodářsko-čtenářskou besedu. Knihy do ní Hylák sám daroval, nebo byly nakupovány z výtěžků divadelních představení, přednášek a zábav.

V Němčovicích také Hylák studoval tamní kroj, zvyky a pověry, sbíral písně, pověsti, říkadla a dětské hry. Výsledky uveřejňoval v časopisech Český lid a Brdský kraj. Jeho první šťastné manželství bohužel netrvalo dlouho, paní Hyláková (rozená Horová z Chockova) po narození dcerky zemřela na tuberkulózu. Náhradní maminkou se Mařence stala její teta, osmnáctiletá sestra Hylákovy zesnulé první choti.

O prázdninách učitel vždy cestoval, mj. do Ruska a do Francie. Často také docházel do Radnic do knihovny Čtenářského spolku. Tam spolu s učitelem Janem Hlouškem založili Muzejní družstvo Kašpar Šternberk.

Řídící i vězeň v Radnicích

V roce 1905 získal Hylák místo řídícího učitele na dívčí škole v Radnicích. Převzal také správu muzejních sbírek, uspořádal městský archiv a znovu zahájil přednáškovou činnost. To se změnilo po vypuknutí první světové války. Spolu s dvanácti členy obecního zastupitelstva byl jako svobodomyslný živel uvězněn, a to od 22. prosince 1914 do 9. února 1915. Byl obžalován z rusofilství a propagace protistátních myšlenek. Vyšetřování vojenského soudu bylo proti němu naštěstí 24. dubna 1915 zastaveno, služebně však byl podroben disciplinárnímu šetření. Dostal důtku s napomenutím: „Hleďte si pouze školy, přednášek zanechte, jinak by to pro Vás velice těžké následky míti mohlo.“

Hylákův odkaz

Učitelovo zdraví se horšilo, takže roku 1917 přestal vyučovat. Ještě po vzniku republiky se znovu zapojil do městského výboru, do práce v muzeu a znovu přednášel. Zákeřná nemoc se ale vrátila a Josef Hylák 19. října 1919 zemřel.

Patří mezi významné buditelské osobnosti na Plzeňsku a díky jeho cenné sbírce lidových písní a dalších památek lidové kultury mohou regionální folklorní soubory dodnes předávat vzácné dědictví našich předků.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.