K velikonočním tradicím nepatří jen zdobení kraslic

15. duben 2017

K velikonočním zvykům a tradicím patří neodmyslitelně zdobení kraslic. K jejich barvení se v minulosti používaly hlavně přírodní barviva, jako například cibulové slupky, mladý ječmen nebo lógr z kávy. Některé z těchto technik přetrvávají dodnes.

Kraslice se nejčastěji zdobily voskem, i když postupy a vzory se lišily podle regionu. „Tady na Plzeňsku bylo údajně nejčastější technikou tak zvané rejsování. To znamená vyškrabávání vzorů do obarveného vajíčka. Kromě různých obrázků a ornamentů se vyškrabávaly také verše. Nejčastěji se týkaly dvou zamilovaných, kdy takhle dívka připravila kraslice pro svého mládence,“ popisuje Jana Slámová z Národopisného muzea Plzeňska

Mezi vzácné techniky patří nalepování duše z jezerní sítiny, což je druh rákosu, který lepí se na bílá vajíčka samostatně anebo se prokládá textilií, sametem, či sametovou stužkou. Stejným způsobem se postupovalo i při zdobení dužinou z větví bezu. Během posledních let zdobení kraslic doplnily další, moderní techniky, jako například drátkování nebo vyvrtávání, kdy výsledné vajíčko vypadá jako by bylo vytvořené z děrované krajky.

První koledník měl výhodu

Zásoba zdobených kraslic se hodí právě na velikonoční pondělí, kdy domácnosti obcházejí koledníci s pomlázkami, říká opět Jana Slámová: „Pomlázka se plete z osmi vrbových proutků, které symbolizují jaro a novou sílu. Proto vyšupání pomlázkou lidé částečně vnímají pozitivně. Uvádí se, že hospodyně si velmi považovaly prvního koledníka. Když k nim ráno přišel, dostal za vyšupání největší nadílku. Potom si od něj dokonce pomlázku vypůjčila a vyšupala také dobytek, aby dobře prospíval.“

Koledovat dříve chodily hlavně děti, které za básničku a vyšupání dostaly vajíčko. Ani mládež ale nezůstávala pozadu. Podle Jany Slámové se chlapci snažili vyšupat všechny dívky ve vesnici. Ne vždy jim šlo ale o vajíčka, hlavně si chtěli užít zábavu. Nicméně velikonoční vajíčka hrála také důležitou roli, například dívka, která měla vážnou známost, byla společensky povinována pro svého nastávajícího připravit 25 vajíček.

V mnoha krajích a regionech mají dívky za vyšupání pomlázkou i možnost satisfakce. „Například na Valašsku chodí údajně dívky šupat v úterý, v dalších částech Čech i Moravy chlapce zase polévají studenou vodou. Někde přišlo zadostiučinění pro dívky až později. Například na Plzeňsku musel chlapec o pouti koupit nějaký dárek, což měla být odměna právě za tu pomlázku. Zajímavý velikonoční zvyk se dochoval také v Anglii, kdy ženy týden po Velikonocích přivazují muže k židli. Ten se musí následně vykoupit nějakými drobnými mincemi,“ uzavírá Jana Slámová.

autoři: mkl , jik
Spustit audio