Karel Matěj Čapek-Chod: Kašpárek Maxl. Groteskní příběh o nenápadném účetním, který umí ale počítat stejně jako jeho židovský šéf
Povídka vyšla pod původním názvem Polichinell Maxl (s podtitulem Psychologická studie dvou ras a vrstev) poprvé v roce 1926 – rok před autorovou smrtí - v povídkovém souboru Čtyři odvážné povídky.
Pozdější spisovatel a novinář se narodil 21. února 1860 v Domažlicích jako Matěj Čapek. Ve škole příliš neexceloval, ale hrál na housle a na klavír, chodil cvičit do Sokola. Odmaturoval na domažlickém gymnáziu a začal studovat v Praze práva. Studia však nedokončil, raději psal. Své rozhodnutí komentoval později vtipně: „Již před maturitou rozhodl jsem se pro literátství a žurnalistiku jako své budoucí povolání a toto rozhodnutí mé potvrdil osud významným pokynem, když jsem obdržel z maturitní písemné práce české – zcela nedostatečnou. Uložil jsem si za životní pokání, že budu až do své smrti dělat výhradně písemné práce z češtiny, dokud to nedotáhnu aspoň na dostatečnou.“
Psal fejetony do Domažlických listů, Pokroku, pracoval v Ottově nakladatelství. Jako redaktor působil také v Olomouci, kde několik let žil. Od roku 1888 žije opět v Praze, kde působil v redakci Hlasu národa, později v Národní politice. Psal politické, literární a výtvarné referáty, úvodníky i fejetony. Beletrii začal více publikovat v 90. letech. Vycházejí Povídky, Nejzápadnější Slovan, V třetím dvoře nebo Nedělní povídky. V roce 1901 nastoupil do redakce Národních listů. Ačkoliv s rodinou žije trvale v Praze, stále navštěvuje i rodné Chodsko. S novým stoletím začíná svoje práce podepisovat jménem Karel Matěj Čapek-Chod. V roce 1908 vydává svůj zřejmě nejznámější a také nejlepší román Kašpar Lén Mstitel, následují Turbína nebo Jindrové. Podle všech tří zmíněných románů vznikly také rozhlasové četby na pokračování.
Karel Matěj Čapek-Chod byl už za svého života uznávaným autorem - třikrát ve 20. letech získal Státní cenu za literaturu. Přesto jeho krajan, spisovatel a katolický kněz Jindřich Šimon Baar později lituje, že zůstal tak trochu nedoceněn: „Příliš se uzavíral do sebe, málo o něm proniklo důvěrnějších zpráv do veřejnosti a tím se stalo, že dlouhá léta mezi námi žil, ale zůstal v jistém smyslu cizincem mezi svými. Tím se také vysvětluje, proč obliba jeho spisů nedosáhla té výše, jak by si zasluhovala, ač převyšovala daleko po stránce umělecké díla autorů šťastnějších. Je příznačné, že se nedomohl poměrného blahobytu, aby se mohl výhradně věnovati literární tvorbě, ač dal české literatuře díla jedinečné krásy.“
Karel Matěj Čapek-Chod zemřel v listopadu 1927 v Praze, bylo mu 67 let. Je pochován na Vinohradském hřbitově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.