Karlovu Korunu obývá rod Kinských už 300 let. K zámku patří koně, v kočárovně ukrývají vůz z pohádky

Rod Kinských je staročeský rytířský, a později panský, hraběcí a knížecí šlechtický rod pocházející z počátku 13. století. V 18. století patřili k přední středoevropské aristokracii. Počátkem 19. století se pak knížecí větev rozdělila na choceňskou, kosteleckou, peruckou a chlumeckou část.

Větev z Chlumce nad Cidlinou dnes užívá příjmení Kinský dal Borgo, které pochází z toskánské Pisy, kde současný majitel vyrůstal. „Dal Borgové vlastnili také hrad Kost. Babička sem jezdila přes léto a potkala se s dědečkem, Norbertem Kinským. Byla to jeho vůle, že to jméno přidal ke Kinským, jinak by vymřelo.“

22 fotografií

Francesco Kinský dal Borgo studoval v Bruselu, poté dostal možnost pracovat na jednom projektu v Čechách. „Otec chtěl, abych se na zámek v Chlumci přijel aspoň jednou za měsíc podívat. A pak mi došlo, že je lepší pracovat pro svojí rodinu.“

Na takovém sídle je vždy práce dost. „Jen barvu fasády jsme s památkáři dohadovali tři měsíce. Nepamatuju si nakonec, co to je za barvu, ale my ji říkáme perlová. Je to naše barokní perla,“ usmívá se.

Chlumecká větev Kinských obývá Karlovu Korunu už 300 let. Výjimkou bylo období po roce 1948, kdy prarodiče současného zámeckého pána museli sídlo opustit. Návratu domů se dožil v roce 1989 už jen Václav Norbert Oktavián.

Francesco Kinský dal Borgo, majitel zámku Karlova Koruna|foto:Jana Volková

„Hlavní budova byla v docela dobrém stavu. Pradědeček po požáru v roce 1943, kdy shořelo celé první patro, zahájil rekonstrukci. Nemohl ji ale dokončit, protože v roce 1948 odešel do Itálie a už mu nebyl umožněn návrat. Památku naštěstí zachránili odborníci během socialismu, kdy se zámek dočkal opravy a byla do něj umístěna expozice Baroko v Čechách.

Plemeno Kůň Kinský

K rodu odpradávna patří koně. Plemeno Kůň Kinský patří mezi nejvýznamnější původní plemena koní v Česku, hned vedle starokladrubského koně. „Václav Norbert Oktavián založil fideikomis, do kterého spadali i koně. Takže stádo se stalo v rámci dědických procesů nedělitelné. To byla známka toho, že jsou pro nás opravdu velice významní,“ hrdě připomíná současný správce majetku.

Už v 18. století chovali koně plaváky a klisny isabely. Popularitu těchto koní rapidně zvýšila Kateřina Kinská, když se se svými isabelami ve čtyřspřeží objevila na oslavách pořádaných u příležitosti Vídeňského kongresu v 19. století.

Čtěte také

Lata Brandisová je jedinou ženskou vítězkou Velké pardubické. Komtesa ze zámku trénovala v Chuchli i v Řitce u Prahy

Do roku 1948 patřili Koně Kinští k elitě dostihových překážkových koní. „Už v době Oktaviána existovaly repliky překážek včetně taxisu, abychom mohli trénovat. Jediná ženská vítězka Lata Brandisová vyhrála Velkou pardubickou s klisnou Normou, která byla z naší stáje.“

Povinností každého Kinského bylo naučit se jezdit na koni, bojovat a tancovat. „Proto se stavěly jízdárny, protože šlechta se potřebovala učit jezdit elegantně. Byly různé školy, vídeňská, španělská, italská. Já jel životní, já měl svůj styl,“ směje se Francesco.

Kočár z pohádky

Na prohlídku zámku můžete přes sezonu vyrazit od úterý do neděle mezi 9. a 16. hodinou. Na výběr je ze dvou prohlídkových okruhů. V každém patře zámku najdete deset místností. Ve druhém patře se nachází Mramorový sál, který má tvar kruhu a unikátní akustiku. Stal se také vyhledávaným místem pro svatby.

V kočárovně na vás čeká jedna zajímavost. Pamatujete na pohádku S čerty nejsou žerty, kdy si pro zlou Angelinu přijel samotný pán pekel a odvezl si ji v černém kočáře? Tak tenhle kočár patří Kinským.

Moderátor Patrik Rozehnal do něj směl nasednout. Jaký to byl pocit? Co nám řekl hrabě svou zvučnou italštinou? Proč bydlí v poloroubence a proč nikdy nespal na zámku? V čem se liší italský a český zámek? Poslechněte si v unikátním projektu Českého rozhlasu Zámecké léto.