Karolína Stiborová

redaktorka zpravodajství

Natáčím reportáže o aktuálním dění v regionu a vytvářím pro vás zprávy.

Nejvíce reportáží a zpráv vám nosím z Rokycanska a ze severního Plzeňska. V samotné Plzni jsem byla poprvé v roce 2010, když jsem tu koncertovala a pak až při nástupu na vysokou školu v roce 2014. Jsem totiž z Prahy, kde jsem vystudovala konzervatoř (sólový operní zpěv a příčná flétna). Než jsem se ale přihlásila na vysokou školu, stihla jsem ještě absolvovat roční pomaturitní studium angličtiny na jazykové škole. Při studiu na pedagogické fakultě (hudební výchova a český jazyk pro střední školy) jsem současně učila také děti v Praze na klavír a na zobcovou a příčnou flétnu. Ke konci studia jsem už věděla, že nechci být součástí dnešního školního systému, a tak jsem prošla ročním elévským programem v Českém rozhlase v Praze, který učí a připravuje mladé rozhlasáky. Po konci studia na vysoké škole jsem plánovala, že nastoupím do zahraniční redakce Českého rozhlasu v Praze, kam jsem dokonce vyhrála výběrové řízení. Jak to ale někdy bývá, člověk plánuje a vše je nakonec jinak.

Do Prahy jsem se už z osobních důvodů nevrátila a rozhodla se zůstat v Plzni. Přišla příležitost nastoupit do Českého rozhlasu v Plzni, a tak jsem se stala redaktorkou zpravodajství. Plzeň a zejména její okolí tedy teprve poznávám. Nejen pro posluchače, ale i pro sebe tak získávám spoustu nových a zajímavých informací.

Je pro mě fascinující, že jako redaktorka jsem takovým prostředníkem mezi mnoha zdroji informací a posluchači, kterým pak předávám zprávy nebo pro které točím a přináším reportáže. Právě díky točení „repíček“ (poznámka redakce: rozhlasových reportáží) vnímám práci redaktora jako nesmírně zajímavou. Pořád se něco děje a my se snažíme být s kolegy vždy u toho. Je ale také časově náročná a občas přijde i stres. Překvapivě ale ne kvůli mikrofonu. S ním jsem se poprvé setkala už ve svých 6 letech a prakticky od svých 13 let jsem s ním byla v neustálém kontaktu díky rodinné kapele, se kterou jsem víkend co víkend někde zpívala. Trvá to vlastně až dodnes, jen mi kromě kapely přibylo hodně koncertů, takže mnohdy běžím z rádia rovnou na pódium.

A co je pro mě nej?  

Zpěv a hudba na všechny způsoby. Pokud jsem na té straně účinkujícího (což je tak z 98 %), snažím se do lidí dostat veškerou svou energii a na chvíli je odpoutat od všedních starostí. Pokud jsem na té druhé posluchačské straně, vyhledávám zpěváky a hudbu, kteří mají pro mě uměleckou hodnotu. Což je v dnešní době trochu oříšek. Hudba je pro mě ten největší relax, koníček a práce v jednom. Vedle toho miluji cestování, poznávání, v létě válení se na pláži a v zimě hory, když můžu vyrazit na snowboard. Na co nedám dopustit, je samozřejmě moje velká rodina a přátelé, bez kterých by ten život byl prázdný. Jo a kočky, to jsou moje životní lásky :-)

Všechny články

Stránky