Kdo chtěl žít na Knížecích Pláních, musel za to tvrdě platit
Historie Knížecích Plání začíná v roce 1792. Stálo zde jediné stavení - hájenka. Kníže Schwarzenberg svolení k založení větší dřevorubecké osady v tomto místě původně zvaném Schöne Ebene, tedy Krásná vyhlídka, dal o osm let později, v roce 1780. Nový domov tu našlo 48 rodin, které ale za poskytnutý pozemek museli tvrdě platit – doživotně.
Ještě než se ale dostaneme k tvrdé dani, kterou museli platit Schwarzenbergovi poddaní, připomeňme si legendu, která se váže ke vzniku názvu Knížecí Pláně. Před více než dvěma staletími a to až do vyhnání původních obyvatel po roce 1945, se tu mluvilo hlavně Německy. A tak původní název osady Schöne Ebene se nijak nepřekládal.
Tento název místu však nezůstal dlouho. Na samotném začátku 19. století, někdy v letech 1800 až 1801, kdy už tady stálo několik desítek domů, došlo k přejmenování místa na Fürstenhut – v překladu Knížecí klobouk. Ke změně názvu prý mělo dojít po návštěvě samotného knížete Schwarzenberga. Když přijel, foukl silný vítr, který mu sebral z hlavy klobouk a odnesl ho na vysokou jedli. Zpátky do rukou knížeti ho přinesl místní dřevař, který ho ze stromu snesl. No a po této události se osadě začalo říkat Fürstenhut.
O zažitém českém názvu Knížecí Pláně, který se uvádí od roku 1877, žádná legenda nekoluje. A tak můžeme usuzovat, že česky mluvící Šumaváci nechali z původního německého názvu základ Knížecí a druhé slovo názvu „pláně“ prostě vychází z toho, jak to zde vypadalo a z velké části vypadá i dnes – je to náhorní planina.
Ale zpátky k životu místních obyvatel. Ten nebyl vůbec jednoduchý. Sestával se hlavně z dřiny, potu, krve a navíc v náročných horských podmínkách. Lidé zde museli dřít i pro svého pána, jako poddaní a to i po roce 1848, kdy byla zrušená panská robota. Každý nově příchozí totiž musel na vlastní náklady vyklučit les na ploše, která mu byla přidělena pro jeho dům. Dřevorubci se dále museli zavázat k 16 dnům roboty za rok a i k pokácení určitého množství dřeva za stanovenou mzdu. Z těchto povinností se vyvázali až v roce 1913.
Tuto událost připomíná památník zvaný „vyvázání z nájmu“, což je nenápadný, jen asi metr vysoký, obdélníkový kvádr se siluetou smrku a zkříženými pracovními nástroji sekerou a motykou doplněný letopočtem 1913. K definitivnímu zrovnoprávnění obyvatelstva Knížecích Plání došlo až po vzniku Československé republiky v roce 1918 a zestátnění schwarzenberských lesů na základě pozemkové reformy.
Těžké časy tím ale neskončily. Ve třicátých letech obcí a vlastně celým pohraničím cloumaly národnostní třenice, v roce 1938 došlo k zabrání Sudet Němci a po válce v roce 1945 k odsunu původního obyvatelstva. 20. srpna roku 1956 byl odstřelen kostel Svatého Jana Křtitele a zlikvidován hřbitov. Ten byl obnoven až v 90. letech minulého století.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
