Kluk nebo holčička? Na Chodsku to napoví i krájení chleba

3. únor 2022

Očekávání narození dítěte provázela na Chodsku řada pověr. Dodnes nebyly zapomenuté a třeba na ně ještě dnes v některých rodinách narazíte. Věřili byste, že třeba způsob krájení chleba může – podle lidové víry – napovědět, zda se narodí děvče nebo chlapec?

Pokud jste v minulosti zavítali někdy do chalupy na Chodsku, přivítali vás určitě srdečně a podali vám po starodávném zvyku pecen chleba se slovy: „Hukrojte si hu nás podle vaší chuti“. A přitom vás hospodyně, která právě očekávala narození potomka, bedlivě sledovala, jak krájíte. „Zakrojte si pořádně a bez obav a to pěkně kolem dokola, potěšíte tím hospodyni,“ říkalo se. A pokud si člověk zakrojil silný „zouvák“, hostitelé prohlásili: „to je na chlapečka“. Pokud se ukrojila jen malá „škyjbička“, řeklo se: „to je na dívčičku“.

Chodská máma

Chodská máma prý najde své děťátko pod kamenem na Haltravě či Sádku a třebaže jí bába pomáhala při odvalování těžkého, mechem obrostlého horského kamene, namůže se a musí pak ulehnout, aby si po tak těžké práci odpočinula. Proto každá pečlivá maminka už dávno před tím měla připravenou „křestní parádu“: čepičku „s líčkama“ posetou malými penízky a stříbrnými dracouny, „poruštičku“ povlečenou těžkým brokátovým hedvábím a košilku vzadu roztřiženou z bílého plátýnka s krajzlíčkem červeně vyšívaným kolem krku. Nakonec také „povijan“, krásnou širokou hedvábnou pentli.

A jaká byla kolébka na Chodsku? Ženy se často v pracovním shonu nemohly svému dítěti tolik věnovat. Někdy ho vzaly s sebou na pole, kde mu byl skromnou kolébkou převrácený kůš nebo šátek do měkké trávy rozestřený. Jindy za parných dnů poskytlo mu sladký odpočinek „hajčedlo“ - loktuše na rozsívání zavěšená do větví stinných stromů. Častěji to však bývá náruč báby – vejměnkářky, která vnouče kolébala nebo starší sestřička.

autor: Miroslav Šimandl
Spustit audio