Kniha Archivář na kole představuje dílo neúnavného dokumentátora židovských památek Jiřího Fiedlera

2. srpen 2020

Archivář na kole – tak zní název nové publikace, která připomíná život a neocenitelné dílo překladatele a historika Jiřího Fiedlera. Jeho koníčkem totiž bylo jezdit na kole po českých zemích a dokumentovat památky. Už od šedesátých let minulého století mapoval bývalé židovské komunity, fotografoval zaniklé židovské památky a na toto téma pak ve svobodných poměrech publikoval.

Šestnáct autorů se podílelo na pamětní knize o svém příteli a spolupracovníkovi Jiřím Fiedlerovi. Patří mezi ně i nynější ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, který ještě za socialismu skoro 15 let sdílel s Jiřím Fiedlerem kancelář v Nakladatelství Albatros. Podle něj je Fiedlerův přínos pro židovskou kulturu obrovský.

„To je třeba dát si do kontextu se situací, kdy on tu práci vykonával. Ze soukromého zájmu dokumentoval židovské památky v době komunistického režimu, tzn. už bortící se synagogy, židovské hřbitovy, současně vyhledával v archivech související dokumenty a to vše si evidoval. Bylo to v době, kdy židovská kultura zde byla kvůli totalitnímu režimu v naprostém úpadku, a nikdo, žádná státní instituce se ničemu podobnému nevěnovala. Pan Fiedler tímto způsobem získal ohromné množství dokumentů, fotografií, které sám nafotil, a nebýt té jeho práce, tak nebylo v tomto ohledu moc na co po pádu komunistického režimu navázat.“

V roce 1996 se Jiří Fiedler stal odborným pracovníkem Židovského muzea v Praze.

Zadní synagoga v Třebíči před zahájením obnovy, J. Fiedler 1990

„Po pádu komunistického režimu bylo možno zúročit tu obrovskou práci trvající mnoho desítek let. Hned v roce 1990 vyšla v nakladatelství Sefer knížka Židovské památky Čech a Moravy, vyšla česky a anglicky a byl to takové základní dílo, základní průvodce po židovských památkách. Pan Fiedler měl i fotografickou paměť, bych schopen i zpaměti namalovat mapy, kde co bylo. A pokračoval potom v Židovském muzeu v Praze, kde tu svou obrovskou dokumentační sbírku třídil, rozšiřoval, vznikla zde elektronická Encyklopedie židovských obcí, není vytištěná, protože je stále doplňovaná a Židovské muzeum v Praze na žádost badatelů ta jednotlivá hesla poskytuje. To je právě ten největší přínos Jiřího Fiedlera, že tato encyklopedie může existovat a na tu jeho práci navazují další badatelé. Ale on položil ten základní kámen, anebo kdybychom to chtěli přirovnat ke stavbě, tak to není základní kámen, ale už notně vystavěná stavba.“

Životní dráha Jiřího Fiedlera se tragicky uzavřela v roce 2014.

„Pan Fiedler byl zavražděn i se svou ženou. On byl velice důvěřivý a pustil si do bytu muže, který projevoval zájem o židovské památky. A ta kniha je poděkováním za tu celou jeho práci, připomínkou jeho osobnosti. Vznikla původně ve Spojených státech a stojí za ní Helena Epsteinová, dcera židovských emigrantů, která s Jiřím Fiedlerem pracovala. Je třeba také říct, že on poskytl obrovské množství informací všem badatelům ze zahraničí. Ona iniciovala takový sborník vzpomínek na Jiřího Fiedlera, do něhož přispěli jak autoři domácí, tak ze Spojených států. Původně to vyšlo anglicky a nyní to Židovské muzeum v Praze vydalo v češtině ve formě PDF a je možné si to stáhnout z našich webových stránek.“

Knihu Archivář na kole je možné stáhnout si z webu muzea zdarma.

Spustit audio