Koleda na sv. Blažeje patřila žákům a kantorům

3. únor 2022

I když je pojem „koleda“ v obecném povědomí spojen téměř výhradně s Vánocemi, tradičních koledních termínů byla v rámci zvykoslovného ročního cyklu celá řada. Patřilo mezi ně i žákovské koledování spojené se sv. Blažejem, provozované na jeho svátek 3. února.

Svatý Blažej působil jako biskup ve městě Sebasteia (dnešní Sivas v Turecku), a zemřel jako mučedník roku 316. Další údaje o jeho životě se opírají o legendická vypravování. Podle jednoho z nich přivedla k Blažejovi zbožná vdova svého dusícího se syna, kterému se v hrdle vzpříčila rybí kost. Světec ho modlitbou a požehnáním uzdravil. Legenda měla vliv na vznik liturgického obřadu udělování svatoblažejského požehnání se dvěma zkříženými svícemi a modlitbou. K atributům sv. Blažeje patří svíce a železný hřeben, jeho mučicí nástroj. Má patronát nad obuvníky, krejčími, tkalci, koželuhy, kameníky, česáči vlny, lékaři, ochraňuje před nemocemi, zejména bolestmi v krku, a je uctíván jako patron dobytčích stád.

Houska proti bolení v krku

V pramenech z arciděkanského kostela sv. Bartoloměje v Plzni je připomínán obřad svěcení chleba a vody na den sv. Blažeje z konce 17. století. V Podkrkonoší ten den přicházely všechny prodavačky housek s plným košem „blažejského“ pečiva do kostela, aby daly housky posvětit. Hned poté ho jako o závod prodávaly od domu k domu. Také v Manětíně na Plzeňsku pekl pekař tzv. maultašky, běžné houskové pečivo, posvěcené a před kostelem prodávané. Šlo dobře na odbyt, prý proti bolení v krku.

Den sv. Blažeje 3. února byl v české lidové kultuře jedním ze žákovských svátků. Blažejské koledování se vyvinulo ze středověkých obchůzek učitelů a studentů, kteří v jednotlivých domech vybírali naturálie, tvořící kdysi pevnou součást učitelských příjmů. Blažejská koleda je zmiňována spolu se svátky Hromnic a sv. Agáty v cisiojanu, jakési středověké mnemotechnické pomůcce k zapamatování nepohyblivých svátků z 13. století. Dané dvojverší znělo: Již Hrom, Blažej a Hat šli spolkem do školy zpívat. Z Čech se o oslavách sv. Blažeje příliš zpráv nedochovalo, oproti tomu se s ním setkáváme ještě v první polovině 20. století na střední, jižní a jihovýchodní Moravě. A „Blažejácie“ známe i ze slovenské tradice.

Zpívající žáci

O výročním dni sv. Blažeje obcházeli školáci po domech, zpívali nebo odří­kávali text písně a dostávali od sousedů mouku, hrách, vejce, klobásky a uzené maso. Vystupovali v jednoduchých převlecích, nejčastěji v bílých košilích, přepásaných širokým papírovým pásem, s vysokými čepicemi na hlavách; někde jeden z nich představoval biskupa Blažeje. Při zpěvu poskakovali jednoduchými tanečními kroky po kruhu. V písních oslovovali hospodáře, aby obdaro­vali žáky a učitele, přidávali popěvky známé z masopustních koled, i s výhrůžkami, aby nebyli odbyti.

Blažejská koleda provozovaná 3. února bývala svého druhu službou. Úzce souvisela s místním učitelem a jeho postavením ve společnosti. Organizoval obchůzku i navazující dětskou zábavu s hostinou přímo ve škole. Část vybraných potravin použila učitelova žena na občerstvení pro děti.

Podnětem k zániku blažejského koledování byl nový školský zákon z roku 1869, který stanovil pevné platy učitelů bez dosud zaručeného podílu na koledách. Mladší generace vesnických kantorů je už považovala za nepatřičné a vystupovala i proti hostinám a muzikám ve škole.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...