Kompletní rekonstrukce kláštera Chotěšov dočkají až příští generace

Několika spolkům se postupně daří alespoň po částech opravovat klášter v Chotěšově
Několika spolkům se postupně daří alespoň po částech opravovat klášter v Chotěšově

Odhadované náklady přesahují jednu miliardu korun. Několika spolkům se přesto daří národní kulturní památku alespoň po částech opravovat.

„Byla jsem tu jako šestnáctiletá holka. Lezli jsme tady, a to se sem ještě nesmělo. Více zpřístupňovat veřejnosti klášter, aby se vybralo víc peněz a bylo na opravy,“ přály by chotěšovskému klášteru dvě z návštěvnic Hanka a Ivana.

Z akcí jako je třeba Večer pro klášter Chotěšov se vyberou maximálně desítky tisíc korun. Rekonstrukce celého objektu ale vyjde na miliardu a čtvrt. Opravuje se postupně a nyní aktuálně jihozápadní křídlo.

Ve vnitřních prostorech vznikne lapidárium barokních soch Plzeňska, které by mělo nalákat návštěvníky. „Pomocí moderních technologií, jako je videomaping a světelná podívaná, budou sochy ožívat,“ popisoval už docela blízkou budoucnost Filip Hrubý, který má opravu i provoz kláštera na starosti.

Letos se opraví střechy a krovy konventu a prelatury, následuje objekt hospodářské budovy. „S tím jsme nepočítali, ale projevila se tam havárie. Budeme objekt opravovat z obecních prostředků a částečně z havarijního programu Plzeňského kraje,“ dodal Filip Hrubý.

Podle architekta Jana Soukupa působí chotěšovský klášter jako zámek. Byl založen na počátku 13. století blahoslaveným Hroznatou. Architekt připomíná i jeho unikátní polohu nad řekou Radbuzou. Pro kláštery, a především ty ženské, byla typická skromnost. Ten v Chotěšově působí ale honosně a majestátně. I ono duchovno je v něm podle Jana Soukupa stále cítit. Například, když se podíváte na rizalit kláštera (pozn. red. předsunutá část průčelí stavby), tedy část jeho průčelí.

Jsou tu nad sebou čtyři veliké sály. Ten nejspodnější je sala terrena, prostor pro odpočinek. V prvním patře je jídelna, také pro potřeby těla. Nad tím byl velký sál, sloužící komunitě pro duchovní záležitosti. V nejvyšším patře byla knihovna.

„Schodiště, které tyto čtyři prostory spojuje, pokračuje dál iluzivní. Po něm kráčí sestry k bohu nahoru do nebe. Od lidského přes duchovní se člověk dostává k bohu,“ vysvětloval architekt Soukup.

Spolky zachraňují památku

Naprosto pozemskou cestou se k chotěšovskému klášteru dostal Pavel Říha, před mnoha lety sem přijížděl na brigády. Protože takových lidí bylo víc, vznikl spolek Chotěšovská vlna. A pak i další: „Je tady spolek Klášterní zahrada, který se stará o velkou klášterní zahradu a pořádá zde své akce. Pak je tu spolek Lesovna s budovou lesovny, která patřila pod klášter. Konají se tu také kulturní akce. Je zde i spolek Klášter Chotěšov, který zajištuje celoroční provoz kláštera,“ upřesnil Pavel Říha, kolika lidem není osud kláštera lhostejný.

Spustit audio
autoři: Jan Markup, Michaela Svobodová|zdroj: Český rozhlas Plzeň